Jedná se o žánry a designové styly ve spekulativní fikci, především sci-fi. Jako první vznikl termín cyberpunk, poté z něj odvozený steampunk, dále dieselpunk, atompunk a nakonec clockpunk. Každý z nich tematicky zapadá do jednoho období technologického vývoje lidstva.
CyberpunkCyberpunk stylově zapadá do období od 80. let 20. století až do blízké budoucnosti. Termín „cyberpunk“ vznikl jako první, vymyslel ho spisovatel Bruce Bethke v povídce Cyberpunk z roku 1983, ale žánr pomohl definovat a popularizovat hlavně spisovatel William Gibson. Pro cyberpunk jsou typické moderní počítače, umělá inteligence, kyberprostor a implantáty.
Děj příběhů tohoto žánru se většinou točí kolem hrdinů bojujících proti hamižným megakorporacím, které neomezeně vládnou světu. Hrdinové se uchylují hlavně k hackerským útokům proti počítačovým sítím, protože to bývá jediný způsob boje, ve kterém má obyčejný smrtelník šanci zvítězit. Příběhy se často také zabývají otázkami etiky ohledně umělé inteligence a virtuální reality. Obvyklým prostředím jsou přelidněná města plná vysokých mrakodrapů a všudypřítomných hologramů. Budoucnost je vykreslena spíše pesimisticky: je to svět, kde lidé jsou neustále sledováni moderní technologií a zkorumpované korporace jsou mocnější než státy.
Za zmínku stojí také termín „biopunk“, což je jakýsi podžánr cyberpunku. Většinou se odehrává v klasickém cyberpunkovém světě, ale řeší odlišná témata – genové inženýrství, klonování, mutace a biologické zbraně.
Příklady děl: série Matrix, série Tron, série Ghost in the Shell, série RoboCop, série Blade Runner (cyberpunk/biopunk), série Alita: Bojový Anděl, série Terminátor, série Vetřelec (má silné cyberpunkové i biopunkové myšlenky), film Ready Player One: Hra začíná, série Resident Evil (biopunk), film Repo Men, série Shadowrun
SteampunkSteampunk je definován technologií a estetikou 19. století, hlavně Britského impéria a amerického divokého západu. Je to období průmyslové revoluce a velkých vynálezů. Steampunk se může někdy odehrávat i v mnohem pozdější době, po technologickém úpadku, kdy se lidstvo vrátí zpět k parním strojům.
Termín „steampunk“ vymyslel v roce 1987 spisovatel Kevin Wayne Jeter jako odkaz na cyberpunk. Zapadají do něj současná díla, která byla jako steampunk již záměrně vytvořena, ale i sci-fi díla vzniklá přímo v 19. století – tehdy se jednalo o zcela normální vizi technologie budoucnosti. V tomto ohledu jsou největšími představiteli Jules Verne a H. G. Wells.
Děj příběhů se většinou točí kolem převratného vynálezu, což se do dané doby tematicky hodí. Tento vynález bývá většinou zneužíván svým majitelem (ať už ho sám sestrojil či ukradl) k nekalým záměrům a hrdinové se ho snaží zastavit. Někdy však může vynález způsobit katastrofu nechtěně.
Příklady děl: film Vynález zkázy, film Ukradená vzducholoď, film Wild Wild West
DieselpunkDieselpunk stylově odkazuje na 1. polovinu 20. století, zahrnuje obě světové války. Architektura a design je ve stylu art deco, atmosférou je svět laděn do podoby film noir. Technologie stojí samozřejmě na spalovacích motorech, všudypřítomná je také elektřina, objevují se i elektromechanické počítače. Inspirace je čerpána z vynálezů Nikoly Tesly a také německých „zázračných zbraní“ (Wunderwaffen). Častým vizuálním prvkem tohoto žánru jsou propagandistické plakáty a reklamy s pin-up modelkami.
Termín vymyslel v roce 2001 Lewis Pollak pro svoji stolní RPG hru Children of the Sun. Popisuje období navazující na steampunk. Stejně jako v případě steampunku, i dieselpunk se někdy může odehrávat v pozdějších dobách, po technologickém úpadku.
Příběh se většinou zabývá šíleným vědcem, který se pomocí svých pokročilých vynálezů snaží ovládnout svět. Velmi častými hlavními protivníky jsou samozřejmě také nacisté. Hrdinové jsou většinou vojáci nebo agenti, kteří byli povoláni, aby je zastavili. V příběhu se někdy objevují i prvky okultismu, který byl v tomto období populární – koneckonců se v něm odehrávají například filmy Mumie (1999) a Mumie se vrací (2001), první tři díly Indiany Jonese nebo třeba slavný Mýtus Cthulhu. Zdrojem inspirací jsou pulpové magazíny, které jsou pro tuto dobu též typické.
Příklady děl: film Svět zítřka, film Rocketeer, film Captain America: První Avenger, film Iron Sky (jen co se týče nacistů), počítačová hra Return to Castle Wolfenstein, série BioShock, série Mutant Chronicles (ovšem nikoliv film)
AtompunkStyl atompunku zapadá do 2. poloviny 20. století, a to až do 80. let. Hlavní technologickou novinkou je atomová energie, vesmírné rakety a elektronika – hlavně počítače druhé a třetí generace. Styl je také typický americkou googie architekturou, která používá jasné barvy a oblé tvary a představuje optimismus a všeobecné nadšení z objevů a technologických inovací.
Atompunk ukazuje utopickou budoucnost, jak si ji lidé v této době představovali. Díla jsou hlavně ovlivněná tehdy populárním dobýváním vesmíru, ale obvyklým tématem je také studená válka a nebezpečí jaderných zbraní. V příbězích jsou proto častými hlavními protivníky mimozemšťané nebo Sovětský svaz.
Příklady děl: film Zakázaná planeta, film Ikarie XB 1, film Mars útočí! (jen co se týče Marťanů), film Pátý element, film Flash Gordon, seriál Jetsonovi, série James Bond (filmy se Seanem Connerym), série Muži v černém (designové prvky, hlavně třetí díl), série Fallout (postapokalypsa)
ClockpunkTento styl zapadá do období od renesance až do 18. století. Název odkazuje na to, že složitější technika je poháněna hodinovými strojky, ale třeba i alchymií. Dalo by se říci, že je to období před příchodem parních strojů. Vynálezy jsou na úrovni Leonarda da Vinci a jsou typické svou složitou dekorací, která z nich dělá téměř umělecká díla.
Termín není ještě zcela uchycen a neexistuje mnoho děl. Většinou se však jedná o příběhy žánru alternativní historie nebo fantasy, za clockpunk je považován například film Tři mušketýři (2011) od režiséra Paula W. S. Andersona. Poprvé byl použit ve stolní RPG hře GURPS. Jinak je tento vizuální styl poněkud opomíjený.
Příklady děl: film Tři mušketýři (2011), filmy Hellboy (2004) a Hellboy 2: Zlatá armáda (oba filmy pouze prvky)
Na závěr musím dodat, že v poslední době se začaly objevovat další žánry, ale buď zahrnují jen několik málo děl nebo jsou příliš podobné těm výše zmíněným. Zatím se rozhodně nejedná o nic významného.
Jaký z těchto žánrů je váš nejoblíbenější?
