Nejdříve trocha podstatných informací. Mariňák (námořní pěšák) je voják, který se zaměřuje na obojživelné operace, tedy převážně na útočný výsadek z lodi na pobřeží, nebo z jedné lodi na druhou. Vesmírný mariňák je tedy voják, který je používán při výsadcích z vesmírné lodi na povrch planety nebo na jinou loď. Většinou má i užitečnou schopnost provést výsadek bez použití nějakého velkého transportního letounu, například pomocí jednorázové výsadkové kapsle (tzv. „drop podu“) nebo tryskového batohu. Takový výsadek je obvykle rychlejší a mariňák se při něm snadno dostane přímo k nepříteli, takže může okamžitě po přistání (někdy už i před ním) zahájit útok. To mariňáky odlišuje od „standardních“ armádních pěšáků, kteří jsou dopravováni na povrch ve velkých lodích a obvykle až poté, co je výsadková zóna zajištěna.
Termín „vesmírný mariňák“ není nijak nový. I když koncept ustanovil Robert A. Heinlein ve své knize Starship Troopers, termín se poprvé objevil v povídce Captain Brink of the Space Marines, kterou napsal Bob Olsen už v roce 1932.
Nyní něco k obecným vlastnostem a schopnostem, kterými vesmírní mariňáci obvykle disponují. Jsou schopni bojovat ve vesmírném vakuu, mají tedy skafandry – respektive jejich brnění má podporu života. Často používají výše zmíněné výsadkové kapsle, jetpacky nebo alespoň jump packy. Jetpackem se obvykle myslí tryskový batoh, který uživateli dovoluje volně létat. Jump packem se potom myslí trysky, které jen řídí a zpomalují uživatelův pád a které dovolují dlouhé a daleké skoky. Velmi často jsou mariňáci oblečeni do energo-brnění, které pomocí hydraulických pístů, servomotorů či umělých svalů zvyšuje jejich sílu a mobilitu a které je někdy i vyzbrojeno těžkými zbraněmi. To mariňákům dovoluje provést efektivnější útok a být nezávislí na obrněných vozidlech.
Mobile Infantry (Starship Troopers, 1959) – První praví vesmírní mariňáci, kteří se ve fikci objevili a kteří inspirovali všechny další. Zvláštní tedy je, že se jim v knize nikde neřeklo „vesmírní mariňáci“. Autor Robert A. Heinlein je bral spíše jako vesmírné paravýsadkáře. Mobilní pěchotu totiž vymyslel jako kombinaci mariňáků, protože je k cíli přiveze loď, a výsadkářů, protože na cílovou lokaci spadnou z nebe. Mobilní pěchota z původní knihy používá energo-brnění Marauder s jump packy a výsadkové kapsle, zatímco Mobilní pěchota z filmu Starship Troopers (1997) jen obyčejná lehká brnění a normální výsadkové lodě, takže jako námořní pěchota moc nefunguje. To u fanoušků vyvolalo kritiku. Nicméně další filmy a také počítačové, RPG a stolní válečné hry použily oba koncepty a ukázaly, že Mobilní pěchota má jak lehkou řadovou pěchotu, tak i elitní jednotky s výzbrojí z knihy, což je docela dobrý nápad. Design brnění Marauder bohužel není jednotný, každé dílo ho zobrazuje trochu jinak. Zajímavé je, že brnění je v knize vyzbrojeno i vrhači malých jaderných střel, což z vojáků Mobilní pěchoty dělá asi nejničivější vesmírné mariňáky vůbec.
Prvky: schopnost boje ve vakuu, výsadkové kapsle, energo-brnění, jump packy
Stormtroopers (Star Wars: Episode IV – A New Hope, 1977) – Filmy, hry a seriály je zobrazují jako nepříliš schopné pěšáky. Faktem ale je, že Stormtroopeři jsou elitní vojáci, kteří prošli tvrdým výcvikem a indoktrinací, díky které jsou fanaticky loajální, neznají strach a neberou ohled na vlastní ztráty. Místo jmen používají pouhá kódovaná označení, jsou zcela uniformní a anonymní. Stejně jako reální mariňáci USA, i Stormtroopeři spadají pod samostatnou ozbrojenou sílu (Stormtrooper Corps) a jsou tak zcela odlišní od běžných pozemních sil. Nicméně se nejedná úplně o vesmírné mariňáky, ale spíše o elitní planetární jednotky rychlého nasazení, které se zodpovídají pouze samotnému Císaři. Uvádím je tu proto, že do Stormtrooper Corps patří i specializované jednotky, které popisu vesmírných mariňáků již odpovídají. Jsou to Imperial Marines, Spacetroopers a Zero-G Assault Stormtroopers. Imperial Marines vypadají jako normální Stormtroopeři, liší se v podstatě jen tréninkem na obsazování nepřátelských lodí a stanic. Spacetroopers jsou Stormtroopeři vybavení batohem s podporou života, takže mohou bez problému bojovat ve vesmírném vakuu. Zero-G Assault Stormtroopers jsou nejzajímavější, mají totiž velká energo-brnění s jetpackem a mnoha těžkými zbraněmi. Sami dokáží opustit hangár lodi, přiletět k nepřátelské lodi a doslova se do ní prořezat svými lasery. Původně byli Stormtroopeři pouze lidé, po pádu Galaktického impéria do jejich řad mohly i nelidské druhy.
Prvky: schopnost boje ve vakuu (Spacetroopers, Zero-G Assault Stormtroopers), energo-brnění (Zero-G Assault Stormtroopers), jetpacky (Zero-G Assault Stormtroopers)
USCMC (Aliens, 1986) – Populární Koloniální mariňáci z filmu Aliens nepředvedli nic, co by je jasně definovalo jako pravé vesmírné mariňáky, ovšem v knihách, komiksech a hrách je ukázáno, že v jejich výzbroji jsou i vesmírné skafandry, výsadkové kapsle, jetpacky a dokonce i bojové obrněné exoskelety. Režisér James Cameron hercům řekl, aby si v rámci přípravy na roli přečetli knihu Starship Troopers, takže snaha o odkaz na předlohu tu evidentně byla.
Prvky: schopnost boje ve vakuu, výsadkové kapsle, energo-brnění, jetpacky
Space Marines (Warhammer 40.000, 1987) – Když se řekne „vesmírný mariňák“, každému člověku, který někdy alespoň trochu zavadil o W40k, se vybaví právě oni. I když se tak jmenují a používají takovou taktiku, svojí organizací a chováním jsou to spíše vesmírní rytíři. Jejich oficiální imperiální označení je Adeptus Astartes. Dělí se do mnoha kapitul, což jsou samostatné skupiny, každá čítající přibližně tisíc mariňáků. Každá má vlastní domovskou planetu, kulturu, zvyky a taktiku. Rekruti jsou vyvoleni již jako děti, následně procházejí brutálním výcvikem, indoktrinací a genetickou modifikací, díky které získají spoustu nadlidských vlastností. Jsou větší, silnější, rychlejší a odolnější, mají ostřejší smysly, mohou pohltit vzpomínky mrtvých nepřátel tím, že pozřou jejich maso, a dokáží plivat žíravinu. Po určitou dobu mohou přežít ve vesmírném vakuu i bez jakýchkoliv pomůcek, mohou se sami uložit do stavu hibernace a jsou extrémně dlouhověcí (možná ani nemohou zemřít stářím, faktem ale je, že mariňák dříve či později padne v boji). Vesmírným mariňákem se může stát jen muž, protože použitá genetická modifikace zjevně na ženy nefunguje. Mají k dispozici energo-brnění několika typů, mezi ně patří i těžce pancéřované brnění Terminator, které je velmi vzácné, a proto rezervované jen pro ty nejlepší z nich. Jejich obvyklými zbraněmi jsou bolter, což je velkorážní puška, která střílí raketově poháněné výbušné projektily, a řetězový meč, tedy v podstatě bojová motorová pila. Kromě toho všeho mají pevnou morálku, řídí se kodexem cti a uctívají Císaře jako svého stvořitele a otce. Často k výsadku používají kapsle, specializované oddíly používají jump packy. Určitě musím zmínit také kacířské Vesmírné mariňáky Chaosu, kteří se obrátili proti Impériu. Začali uctívat Temné bohy a uzavírat pakty s démony, oplývají zvrácenými mutacemi a nadpřirozenými schopnostmi. Na druhou stranu se ovšem neřídí žádnými kodexy a nemají disciplínu.
Prvky: schopnost boje ve vakuu, výsadkové kapsle, energo-brnění, jump packy
Marines (Doom, 1993) – Tito mariňáci jsou populární díky slavné sérii stříleček, respektive především díky jejich hlavnímu hrdinovi „Doomguyovi“, ale ve skutečnosti toho o nich nikdy moc řečeno nebylo. Nenosí energo-brnění a ani jejich obyčejné brnění nevypadá úplně jako vesmírný skafandr, kvůli nekrytým pažím (i když pozdější hry toto napravily brněním Praetor).
Prvky: schopnost boje ve vakuu (možná)
Terran Marines (StarCraft, 1998) – Zdá se, že mariňáci jsou standardní bojovou sílou všech lidských frakcí, nebo alespoň tou nejčastěji používanou. U některých frakcí to jsou převychovaní vězni a jsou považováni za postradatelné, některé další frakce ale nabírají i normální rekruty. Mariňáci mají mohutná energo-brnění CMC-300 a k výsadku někdy používají kapsle. Když do sebe vpraví bojovou drogu „stimpack“, jejich tělesná výkonnost se dočasně zvýší na nadlidskou úroveň, ovšem má to vedlejší negativní účinky. Svým vzhledem trochu připomínají Vesmírné mariňáky z Warhammer 40.000, hlavně díky dvojici chladičů na zádech.
Prvky: schopnost boje ve vakuu, výsadkové kapsle, energo-brnění
Spartans (Halo: Combat Evolved, 2001) – Další populární vesmírní mariňáci, kteří se svými vlastnostmi a výstrojí dost podobají těm z Warhammer 40.000. Zajímavé je, že Spartani ve skutečnosti nepatří pod námořní pěchotu, ale jsou samostatnou jednotkou u Naval Special Warfare Command, takže jsou spíše ekvivalentem amerických Navy SEALs. Jsou geneticky modifikovaní, díky čemuž jsou silnější, rychlejší, odolnější a větší než normální člověk a mají i ostřejší zrak. Existovalo několik vývojových sérií. Původní SPARTAN-II byli vylepšení a cvičení už od dětství, takže byli nejlepší. SPARTAN-III byli podobní, ale projekt chtěl rychleji větší množství Spartanů, i za cenu toho, že nebudou tak kvalitní. Nejnovější SPARTAN-IV se liší v tom, že to jsou již dospělí dobrovolníci, většinou veteráni z řad ODST. Spartani jsou oblečeni v energo-brnění Mjolnir, které je vybaveno štítovým generátorem a které může být snadno propojeno s výkonnou umělou inteligencí. Při útoku na nepřátelské lodě používají jetpacky a při výsadcích na povrch planety kapsle.
Prvky: schopnost boje ve vakuu, energo-brnění, jetpacky, výsadkové kapsle
Clone Troopers (Star Wars: Episode II – Attack of the Clones, 2002) – Clone Troopeři jsou předchůdci Stormtrooperů, ale liší se v mnoha ohledech. Jsou to klony lovce odměn Jango Fetta, geneticky upravení tak, aby stárli rychleji a mohli být dříve nasazeni do boje. Během embryonální fáze je do jejich mozku implantován biočip, který zajišťuje poslušnost. Opět se technicky vzato nejedná o vesmírné mariňáky, ale o elitní planetární armádu. Ovšem některé specializované jednotky jako vesmírní mariňáci fungují, například Clone Marines, Galactic Marines a Clone Commando. Clone Marines jsou schopni bojovat ve vesmírném vakuu a mají i jetpacky, které používají při útocích na nepřátelské lodě. Galactic Marines mají lepší výcvik a univerzálnější použití, ovšem v jejich výbavě jetpacky chybí. Clone Commandos jsou též velmi univerzální, patří mezi nejlepší klonové jednotky. Mají speciální brnění třídy Katarn s integrovaným generátorem štítu a modulární výzbroj. Zaměřují se však jen na stealth operace a bojují ve čtyřčlenných týmech. Zajímavý postřeh: zatímco pozdější Stormtroopeři začínají jako obyčejní individualisté se jmény a po výcviku z nich jsou unifikovaní bojovníci jen s kódem, Clone Troopeři to měli přesně naopak – začali jako totožní vojáci s kódem, ale časem nabírali zkušenosti, začali se od sebe odlišovat osobností, dávali si jména a upravovali svůj vzhled (jiný účes, tetování…). Když se Republika přeměnila na Galaktické impérium, byli přeloženi z armády do nově založené Stormtrooper Corps, kde jim byla opět vnucena jednotnost, a jako předloha pro klonování začali sloužit i další lidé. Klonovaní vojáci byli postupně zcela nahrazeni normálními lidskými rekruty.
Prvky: schopnost boje ve vakuu, jetpacky (Clone Marines).
MACO (Star Trek: Enterprise, 2003) – Military Assault Command Operations. Čistě bojové jednotky, které operovaly z palub lodí Hvězdné flotily, tedy alespoň v dobách před založením Federace. Poté byly zrušeny, Federace jakožto mírumilovná organizace je už nepotřebovala. Vojáci byli oblečeni ve vcelku obyčejné taktické uniformě bez přilby, měli však přístup i k vesmírným skafandrům. Jejich schopnosti bohužel v seriálu nebyly nikdy naplno ukázány, protože seriál byl příliš krátký. Následně byly jednotky MACO zmíněny už jen ve filmu Star Trek Beyond (2016). Moc se o nich neví, což je škoda.
Prvky: schopnost boje ve vakuu
UNSC Marine Corps (Halo 2, 2004) – Mariňáci z UNSC Marine Corps jsou normální lidští vojáci v obyčejném brnění, kteří operují převážně na povrchu planet. Stylově se tedy podobají Koloniálním mariňákům tak jak jsme je mohli vidět ve filmu Aliens. Mezi ně ale patří i elitní jednotky ODST (Orbital Drop Shock Troopers), které k výsadkům používají kapsle a které po určitou dobu dokáží operovat i ve vakuu.
Prvky: schopnost boje ve vakuu (ODST), výsadkové kapsle (ODST)

Na závěr zmíním několik skutečných snah o vytvoření vesmírných mariňáků. V roce 1956 americká Army Ballistic Missile Agency navrhla, že by k rychlému přesunu oddílu 18 vojáků mohla posloužit nosná raketa Jupiter. O dva roky později se počítalo s raketou Redstone. V obou případech by byla bojová hlavice nahrazena výsadkovou kapslí vybavenou brzdnými tryskami a padáky. Nevýhodou by však byl poměrně krátký dolet. V roce 1963 se objevil ambicióznější návrh – Ithacus, mezikontinentální balistický transportér. Mělo se jednat o obrovskou jednostupňovou raketu s možností vícenásobného použití. Raketa měla být schopna nést až 1.200 mariňáků, kteří k jejímu rychlejšímu opuštění měli používat i jetpacky. Naposledy se snaha realizovat vesmírné mariňáky objevila v roce 2002. Jednalo se projekt SUSTAIN (Small Unit Space Transport and Insertion), jehož cílem bylo vytvořit malý výsadkový raketoplán pro 13 mariňáků. Vojáci by bez nějakých diplomatických problémů přeletěli vzdušný prostor cizích zemí a přistáli kdekoliv na planetě, a to do dvou hodin. Projekt byl nakonec zrušen kvůli nedostatku financí. Vesmírní mariňáci tedy nemusí být určeni pro boj na jiných planetách, ve vakuu ani na palubách nepřátelských lodí. Mohou být omezeni pouze na planetu Zemi. Přidám tedy ještě jednu fiktivní jednotku, která tomuto nápadu odpovídá.
Zone Troopers (Command & Conquer 3: Tiberium Wars, 2007) – Elitní vojáci GDI určení pro boj v zónách zamořených Tiberiem. Nebojují sice ve vesmíru, ale provádějí výsadky z lodí na orbitě, většinou pomocí kapslí. Mají těžká energo-brnění s jump packy a jsou vyzbrojeni ničivými railguny. Jejich design a styl je inspirován Mobilní pěchotou z knihy, Vesmírnými mariňáky z Warhammer 40.000 i Terranskými mariňáky ze StarCraftu. Elitnější verzí jsou Zone Raiders jednotek ZOCOM, kteří mají lehčí energo-brnění a odlišnou výzbroj: raketomety a vrhače sonických granátů.
Prvky: energo-brnění, výsadkové kapsle, jump packy
To je vše. Samozřejmě existuje mnoho dalších děl, kde se vyskytují vesmírní mariňáci, ale řekl bych, že ti tolik do popkultury nepronikli. O některých z nich možná někdy napíšu článek.
Kteří vesmírní mariňáci jsou podle vás nejlepší?