Hra za postavu z Kybertroniku je velmi odlišná od ostatních. Hráč totiž vytvoří postavu, o které toho sám moc neví. To odráží způsoby, jakým Kybertronik verbuje nové členy. Existují dva: obživení mrtvé osoby nebo výplach mozku žijící osoby. Oba způsoby zahrnují vymazání veškerých vzpomínek na předchozí život. Hráč tedy jen určí věci nezávislé na paměti, tedy například atributy a věk, a dále typ zaměstnance a divizi, pod kterou v Kybertroniku spadá.
Co se týče typu zaměstnance, jsou na výběr dva: VAC a TIFF. VAC zaměstnanci jsou lidé bez emocí a bez větší kreativity, v korporaci vykonávají jen relativně jednoduché a monotónní práce. TIFF jsou zaměstnanci, kteří si ponechávají svoji kreativitu a volnost a mohou tak vykonávat prestižnější povolání.
Co se týče divize, jsou na výběr tři: RDM, AEM a SWI. RMD je Research, Development and Manufacturing. Tato divize zahrnuje dělníky, vědce, novináře, sportovce, herce a podobně. AEM je Administration, Economics and Management. Sem patří úředníci, bankéři, účetní, právníci, politici a podobně. SWI je Security, Warfare and Intelligence. Do této divize patří řadoví vojáci, speciální komanda, policie, špioni, vyšetřovatelé a tak dále.
Jakmile postava vstoupí do řad Kybertroniku, její tělo je vylepšeno kybernetickými implantáty. Jaké bude mít, o tom ale sama nerozhoduje. Určuje to hod kostkou a také typ zaměstnance a divize, ve které pracuje. Například VAC zaměstnanec z divize RDM může mít pouze receptory virtuální reality (tzv. Subreality), naproti tomu TIFF zaměstnanec ze stejné divize má tyto receptory standardně a k tomu může mít navíc kybernetické paže, nohy, plíce, mozek, ultrafialové oči a podobně. Pro každý jednotlivý typ implantátu se hodí kostkou zvlášť, takže pokud má postava smůlu, může mít jen některé a pokud má štěstí, může mít všechny. Kostkou se hází i u VAC zaměstnance, takže pokud má ten smůlu, nemusí mít vůbec žádný implantát.
Jakmile si hráč takto sestaví postavu, přichází na řadu gamemaster. Jeho úkolem je (tajně) určit skutečnou minulost postavy. Po jednom roce práce v korporaci může být tato informace postavě odhalena, pokud si to bude přát. Gamemaster ale samozřejmě může zvolit, že Kybertronik o minulosti osoby žádné informace nemá (např. že pouze nalezl její mrtvé tělo pohozené na ulici). Gamemaster může minulost určit podle své fantazie, nebo se může řídit podle stručných tabulek.
Kromě hraní za VAC nebo TIFF má hráč ještě jednu možnost, ale tato není na hraní tak jednoduchá, protože je dosti omezující. Může hrát za Kyrysníka – umělou inteligenci tvořenou počítačovým jádrem, které lze vložit téměř do jakéhokoliv vhodného „těla“, ať už humanoidního robota nebo dopravního prostředku. Kyrysník je přidělen k nějaké postavě, od které dostává rozkazy. Bez ní se chová jen podle základních přednastavených programů. Kyrysníkovým partnerem může být postava jiného hráče, nebo i NPC postava. Může jím být zaměstnanec Kybertroniku, nebo i občan jiné korporace (ovšem jen na 24 hodin, prodloužení služby musí povolit vedení Kybertroniku). Kyrysník není tak inteligentní, jako živá bytost. Rozkazy plní přesně na slovo, což někdy může být nevýhoda. Jeho partner se tedy musí přesně a jasně vyjadřovat.
I Kyrysník má dovednosti, které si také může zlepšovat. Tyto dovednosti jsou stejné, jako dovednosti běžných postav, ale v případě Kyrysníka představují programy. Programy zabírají určité místo v paměti, přičemž různé typy těl mají různou kapacitu. Pro každou misi může mít Kyrysník nahrané jiné programy – třeba takové, jaké se do ní nejvíce hodí. Velmi užitečným programem je Limitovaná inteligence, která Kyrysníkovi dovoluje řídit se vlastní úvahou a ne jen příkazy partnera.
Z humanoidních těl je na výběr Attila I, Attila II a mohutný Attila III Ultra. Vzájemně se liší atributy, pancéřováním a programovou kapacitou. Z nehumanoidních těl tu je podrobně popsán Eradicator Deathdroid, zřejmě nejlepší bojový stroj korporace. Jedná se o téměř dvoutunové kráčedlo vyzbrojené až pěti těžkými zbraněmi. Jeho paměťová kapacita je ze všech těl ale nejnižší a z většiny navíc musí být zaplněna ovládacími programy (pro chladné zbraně, těžké střelné zbraně a pozemní vozidla).
Kniha dále obsahuje nové dovednosti přístupné jen postavám z Kybertroniku, nové zbraně, vozidla a letouny (mohou být použity i jako tělo pro Kyrysníka, ovšem chybí tu údaje o programové kapacitě a atributech). Je tu popsán i android ve formě kočky, kterého korporace používá jako špiona, a robotické taxi používané v ulicích Luna City. Na závěr je tu ukázkové dobrodružství The Foe of my Foe.
Kniha má 79 stran (jako obvykle měkké desky) a je černobílá. K recenzi jsem znovu přidal nějaké obrázky z jiných zdrojů; všechny (až na 19th Executive) jsou opět od Paula Bonnera. Kniha je zajímavá v tom, že část zabývající se popisem korporace je psána z pohledu světa Mutant Chronicles – prostřednictvím článků fiktivního časopisu The Lunar Voice.
Hodnocení: 60 %
