Dračí vejce

Zápletka
Rok: 686-XIII (tři měsíce po misi „Nositelé míru“)

Tajemný obchodník si na tabule Whitestar, domovině Papežství Magicus White, najal žoldnéře pro splnění úkolu – mají plout na tabulu Axikhetar a vstoupit do tamního opuštěného dračího hnízda. V něm je dračí vejce, které mají přinést a pokud možno co nejdříve. O jeho existenci se totiž dozvěděly další skupiny, které ho chtějí získat též. Axikhetar je neobydlený svět plný smrtících zvířat a dalších hrozeb, takže zde mohou uspět jen dobře vyzbrojení a zkušení žoldnéři.

Obchodník žoldnéřům zajistil převoz – éterickou oblačnou loď Lenia, která je dopraví tam a zpět. Kapitánem lodi je člověk jménem Koruk Keir. Žoldnéři se nalodili rychle. Tentokrát totiž nevyužili žádných kontaktů, protože usoudili, že jim během této mise nemohou nijak pomoct. Loď tedy mohla vyplout ihned.

Mise
Cesta trvala 16 dní. Fey cestu strávila cvičením v palubní střelnici. Loď dorazila k okraji tabuly a zahájila její průzkum pomocí palubních omnilábů. Po dvou hodinách byl průzkum dokončen. Vejce bylo lokalizováno na vysoké hoře, 40 kilometrů od okraje tabuly. Keir žoldnéřům řekl, že Lenia je schopna létat i v atmosféře tabuly, takže je vezme přímo tam.

Nakonec je ale vysadila 10 kilometrů od hory, dál bylo nebezpečné letět. Foukal zde silný vítr a na hoře nebylo možné nikde zakotvit. Keir žoldnéřům dal Communicatus Auditus, komunikační arkánum, aby s nimi mohl být ve spojení. Communicatus si vzal Brambo, Fey totiž měla batoh plný. Loď se pak snesla níže a žoldnéře na zem spustila v koši na provaze.

Žoldnéři vyrazili na cestu po kamenité pláni, která horu obklopovala. Když urazili pět kilometrů, napadl je obří pavouk, který vyrazil z podzemní nory. Fey ho ale zastřelila svým elfím lukem uzpůsobeným na střelbu výbušných šípů. Žoldnéři pokračovali v cestě, ale urazili jen padesát metrů a napadla je skupina tří menších pavouků, i když stále dosti velkých. Fey začala střílet šípy, ale pavouky nakonec skolil Brambo svým adamantiovým bičem. Fey se cítila unavená, ale nechtěla se zdržovat odpočinkem. Po dalších pěti kilometrech dorazili k úpatí hory. Byla vysoká asi 500 metrů, ale nebyla tak prudká. Nahoru se mohli dostat bez horolezecké výstroje.

Začali ji zdolávat, ale po chvíli je napadl hromopták, obří dravec, který z křídel vypouštěl elektrické výboje. Výboje Fey zasáhly a zranily, Brambo se pro jistotu kryl za kamenem, i když by ho před blesky neochránil. Fey rychle vystřelila a hromoptáka zabila. Poté se vyléčila pomocí mastí na urychlené hojení a oba si dali půl hodiny odpočinek, protože byli již vyčerpaní. Brambo na chvíli usnul. Potom pokračovali směrem k vrcholku. Nakonec dosáhli ke vstupu do obří jeskyně. Bylo jim jasné, že zde musí být to hnízdo, a tak vstoupili dovnitř. V cestě jim stála tři metry vysoká humanoidní kostra z adamantia – byl to Spartos, služebník draků a zjevně hlídač hnízda. Byl vyzbrojen adamantiovým mečem a štítem. Brambo na něj provedl zteč. Probodl ho svým obouručním vorpálovým žihadlem, čímž ho zničil. Spartos se rozpadl na jednotlivé kosti. Brambo si vzal jeho adamantiový štít. Žoldnéři pokračovali hlouběji do jeskyně, kde narazili na čtyři další Spartoi. Dva se vrhli na Bramba a dva na Fey. Došlo k tuhému boji. Oba žoldnéři se rozhodli pro taktiku opakovaných úderů a stažení, aby se drželi mimo dosah jejich mečů. Dařilo se to. Fey jednoho poškodila výbušným šípem, Brambo ale nakonec zničil všechny čtyři. Zbyly po nich jen hromady kostí.

Brambo a Fey si dali zase půl hodiny odpočinku, protože boj je dost unavil. Brambo opět usnul. Potom pokračovali dál do hnízda. Dorazili do komory, kde bylo množství starých koster. Byly oblečené v brněních a uniformách, měly různé zbraně. Bylo zřejmé, že to jsou pozůstatky dobrodruhů a vojáků, kteří sem zavítali kdysi dávno. Uprostřed komory bylo dračí vejce. Vzhledem k jeho velikosti ho museli nést oba žoldnéři. Nemuseli se bát, že se rozbije – bylo z adamantiových plátů. Hned jak vyšli ven, ozval se jim kapitán Keir. Sdělil jim, že vejce chce dostat ještě jedna skupina, taktéž na létající lodi, která právě přiletěla. Byli to žoldáci z obávané Legie štěstěny, poznal to podle vlajky. Lenia se musela stáhnout pryč na nové kotviště, které bylo asi 30 kilometrů daleko, poblíž druhé nejvyšší hory v okolí. Žoldnéři se tedy vydali na cestu z hory dolů.

Cestou na ně zaútočil roc, obří dravý pták. Fey ho zranila výbušným šípem, následně však provedl střemhlavý nálet svými pařáty. Nikoho naštěstí nezasáhl. Brambo udeřil adamantiovým bičem a zabil ho. Žoldnéři sešli z hory a vydali se po kamenité pláni směrem k lesu. Zde je ale přepadl griffin. Fey na něj vrhla bolu a spoutala ho. Brambo ho uklidnil, chtěl si ho totiž ochočit. Žoldnéři ho vzali s sebou. Brambo mu dal jméno „Hodnej“. Po třech hodinách dorazili do řídkého lesa, kde na ně zaútočila chiméra. Brambo ji chtěl zase uklidnit, ale nepovedlo se to. Fey ji svázala bolou a Brambo ji rozdrtil hlavu kladivem dřív, než se dokázala ze sevření provazu vyprostit. Hodnej začal její mršinu požírat. Fey tedy vzala kusy masa, aby mohla griffina krmit cestou. Začalo se stmívat.

Po nějaké chvíli na žoldnéře zaútočila další dravá zvířata – dva glatisanti. Fey jednoho svázala bolou, potom i toho druhého. Brambo zabil jednoho kladivem, ten druhý se zatím ze spoutání osvobodil. Fey ho tedy spoutala znovu, takže Brambo mohl znovu provést útok kladivem a zvíře zabít. Fey zase sebrala kusy masa. Oba žoldnéři si dali na chvíli odpočinek, Hodnej se zatím krmil masem. Náhle se znovu ozval kapitán Keir – na tabulu právě přiletěl Zelený drak, který ihned zamířil do hnízda. Keir jim doporučil, aby přidali do kroku. Loď tu už nemůže dlouho zůstat. Fey byla rozčílená, že je obchodník před drakem nevaroval. Žoldnéři zbytek cesty běželi. K Lenii se přiblížili rychle.

Z lesa ale vyrazil oddíl deseti žoldnéřů Legie štěstěny. Zaútočil na ně. Došlo ke krátkému boji, během kterého byli všichni nepřátelé pobiti. Fey i Brambo vlezli do připraveného koše a naložili vejce, Hodnej šel za nimi. Koš začal pomalu stoupat nahoru. Náhle z keřů vyběhl velitel nepřátelských žoldnéřů a vystřelil z prizmového zářiče. Naštěstí minul. Fey se rozhodla, že ho zabije svoji polní balistou, kterou během mise ještě nepoužila. Těžkou zbraň usadila na trojnožku, ale už nestihla vystřelit. Velitel zatím přiběhl ke koši a na poslední chvíli do něj skočil také. Došlo k zuřivému boji. Zatímco šermoval s Brambem, Fey na něj hodila bolu a spoutala ho. Chtěla ho zajmout. Brambo se ho tedy snažil omráčit kladivem, ale nepovedlo se to. Bylo jen otázkou času, kdy se vyprostí. Fey nechtěla nic riskovat, a proto ho z krátké vzdálenosti zastřelila třemi šípy. Mrtvolu pak vykopla z koše ven.

Když se dostali na palubu, kapitán byl rád, že vejce přinesli. Žoldnéři mu vysvětlili, že chytili griffina, kterého si chtějí ochočit. Kapitán jim dovolil zavřít ho do jednoho ze skladišť. Brambo se pomodlil k Anrugezovi, aby mu poděkoval za úspěšnou misi. Fey se pomodlila také, ale nepodařilo se jí boha Xima potěšit. Loď se zatím rychle otočila a odletěla z tabuly dřív, než si ji drak stačil všimnout.

Fey byla stále naštvaná na obchodníka, a tak ho kontaktovala lodním Communicatus Universalis Ultra. Obchodník vysvětlil, že mu bylo řečeno, že hnízdo je už desítky let opuštěné. Nevěděl, že se o něj nějaký drak stále zajímá. Cesta zpět trvala 23 dní. Brambo se celou dobu věnoval výcviku griffina. Když loď dorazila na Whitestar, Brambo pokračoval v jeho výcviku ještě 9 dní. Nakonec byl zcela ochočen. Tajemný obchodník žoldnéřům zaplatil, co slíbil.






Shrnutí
Hra trvala přibližně 3 hodiny, mise trvala přibližně 39 dní (žoldnéři na tabule strávili mimo palubu lodi 9 hodin a 25 minut). Spoutání griffina bolou a jeho následné uklidnění byl skvělý způsob, jak ho vyřadit z boje. Když ale při pokusu o uklidnění agresivního zvířete padne Smůla, už uklidnit nelze – což se stalo v případě chiméry. Ochočování zvířete zabírá vždy dlouhou dobu, hráč se mu tady věnoval hlavně během plavby.