V angličtině se toto zařízení obvykle nazývá „power armor“, „powered armor“, „power suit“, „exosuit“ nebo „exoarmor“. Nejlepší překlad je asi „energo-brnění“ či „energo-zbroj“.
Energo-brnění je obrněný exoskelet, tedy oblek poháněný pomocí servomotorů, pneumatických nebo hydraulických válců nebo pomocí umělých svalů. Díky tomu nese svoji vlastní hmotnost a též zvyšuje sílu uživatele, takže ten může nést těžší předměty (větší zbraně) a v boji zblízka může zasadit ničivé údery. Některé typy energo-brnění uživateli nijak neomezují pohyblivost a obratnost, některé je dokonce zvyšují, jiné typy jsou ale naopak velmi těžkopádné.
Ke svému provozu potřebuje energii. Pokud o ni přijde, jeho pohonný systém přestane fungovat a uživatelův pohyb je tak omezen, či dokonce zcela znemožněn. Záleží na konkrétním typu.
Ovládání funguje tak, že energo-brnění snímá uživatelovy pohyby pomocí senzorů a kopíruje je. Některé technologicky pokročilejší typy jsou propojeny s uživatelovou nervovou soustavou. Díky tomu uživatel ovládá pohyby brnění přímo myšlenkami, stejně jako své vlastní pohyby.
Pokud exoskelet nemá žádné pancéřování, pak se nejedná o energo-brnění. Takové exoskelety většinou neslouží pro boj, jsou určeny například pro práci. Většinou je tedy používají civilisté.
V současné době mají exoskelety stále spíše jen experimentální použití. Testují se v civilních oborech i v ozbrojených silách, kde lidem dovolují manipulovat s těžkými břemeny nebo je nosit na zádech. Vývoj energo-brnění jako takového zatím nijak nepokročil. Americká armáda pracovala na projektu TALOS (Tactical Assault Light Operator Suit), který byl ale v roce 2019 zrušen, protože potřebná technologie zatím neexistuje. Hlavním problémem bylo vyrobit dostatečně malý a lehký zdroj energie.
Energo-brnění se poprvé objevilo v roce 1959 v knize Starship Troopers od Roberta A. Heinleina.
Power Suit (Starship Troopers, 1959)Brnění představené v knize je mohutné a těžce pancéřované, má trysky pro skákání a přídavné zbraně, mezi kterými jsou i taktické jaderné střely. Existují tři varianty: základní, průzkumná (lehčí a pohyblivější) a velitelská (má lepší komunikační zařízení a výkonnější trysky). V následujících dílech (hry, komiksy, seriál a filmy) bylo brnění vyobrazeno v různých podobách. Zatím nejlepší je asi verze z filmu Starship Troopers: Invasion a jeho pokračování Traitor of Mars, i když úplně neodpovídá popisu z knihy. Toto brnění je poměrně lehké a dobře pohyblivé. Hledí nebo i celá přilba se může odsunout. Brnění standardně žádné zbraně nemá, ale dvě lze připojit na držáky na ramenou. Může to být rotační kulomet, multi-raketomet nebo vrhač taktických jaderných střel.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, trysky pro skákání (na zádech), přídavné zbraně (na obě ramena)
Iron Man Armor (Marvel, 1962)Bohatý vynálezce Tony Stark si zkonstruoval vysoce pokročilá energo-brnění, díky kterým se stal superhrdinou Iron Manem. To první vytvořil improvizací, aby se probojoval ze zajetí. Každé brnění je unikátní, nejedná se o sériovou výrobu. Většina je pouze dokonalejší verze toho předchozího, některá brnění jsou ale specializovaná na určitý úkol, např. pro operace pod vodou nebo ve vesmíru. Všechna jsou poháněna obloukovým reaktorem, který jim dává téměř neomezenou energii. Reaktor je umístěn na hrudi a vydává jasnou záři. Brnění může létat pomocí trysek na nohách, některé modely mají trysky i na zádech. V dlaních má repulzory, které slouží k manévrování, ale jsou to i efektivní střelné zbraně. Brnění má mnoho různých zbraní, hlavně lasery a mini-rakety. Obloukový reaktor může navíc vypustit energii ve formě paprsku (tzv. unibeam), což funguje jako velmi ničivý útok.
V komiksech se objevilo mnoho různých modelů, nejzajímavějšími z nich jsou model 29 Extremis a model 37 Bleeding Edge. Extremis se skládá z vnitřní vrstvy a vnějších součástí. Vnitřní vrstva je tvořena nanoboty, kteří jsou uloženi ve Starkových kostech. Když chce Stark brnění obléci, nanoboti proniknou na povrch kůže a rozprostřou se po celém těle. Jednotlivé vnější součásti se pomocí repulzního pole samy naskládají na tuto vrstvu. Vnitřní vrstva je se Starkem neurálně propojená a umožňuje mu tak ovládat funkce brnění pomocí myšlenek. Brnění se dokáže samo opravovat, má aktivní kamufláž, může nést čtyři další zbraně (umístěné na zádech) a vytvořit energetický ochranný štít. Bleeding Edge je pokročilejší. Celé se skládá z nanobotů, kteří jsou uschováni ve Starkově těle. Když je brnění potřeba, dokáží rychle proniknout ven a sestavit se v něj. Umí ho také opravovat a libovolně modifikovat nebo i přeměnit, např. na normální oblečení. Poskytují také neurální propojení.
Ve filmové sérii Marvel Cinematic Universe Tony Stark postavil celkem 85 modelů. Pouze model Mark XLIX nepostavil pro sebe, ale pro svoji manželku Pepper Potts. První modely využívaly obloukový reaktor, který měl Stark implantovaný v hrudi. Následující modely mají vlastní reaktor. Model Mark V se dokáže složit do kompaktní podoby kufříku. Modely Mark XLII a XLIII mohou k uživateli přiletět po jednotlivých částech a sestavit se přímo na něm. Modely Mark L a Mark LXXXV jsou tvořené nanoboty, takže se na uživateli mohou snadno a rychle sestavit. Brnění se díky nim dokáží sama opravovat a různě přizpůsobovat. Nanoboti jsou uloženi v obloukovém reaktoru, který je umístěn na hrudi kombinézy. Systémy starších modelů brnění pomáhá ovládat AI počítač JARVIS, u modelu Mark XLV a pozdějších je to počítač FRIDAY (pouze Mark I počítač neměl). Pokročilejší modely mohou být ovládány dálkově, nebo je může ovládat počítač zcela samostatně – brnění se pohybuje bez přítomnosti uživatele, jako robot.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, propojení s uživatelem (některé verze), AI počítač, trysky pro létání (v nohách, případně i na zádech), integrované zbraně (v rukách, v ramenech a v hrudi), generátor štítu (některé verze)
Power Suit (Metroid, 1986)Brnění lovkyně odměn Samus Aran, které pro ni vytvořila mimozemská rasa Chozo. Brnění je typické tím, že jeho pravou ruku tvoří velký kanon. Může to být libovolná zbraň, např. vrhač různých typů energie nebo raketomet. Brnění může být vylepšeno mnoha přídavnými systémy – samo dokáže asimilovat jakoukoliv technologii, bez ohledu na její původ. Může být vylepšeno tak, aby se dokázalo transformovat do koule. V této podobě se může kutálet, což je mnohem rychlejší pohyb. Na zádech má dvě trysky pro skákání. Je vybaveno generátorem energetického štítu, který pohlcuje poškození. Brnění je s uživatelkou propojeno a nemůže být sundáno normálním způsobem. Uživatelka ho může sundat tak, že ho transformuje na energii – brnění je rozptýleno a pohlceno její speciální kombinézou Zero Suit. Kdykoliv ho zase může materializovat.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, propojení s uživatelem, trysky pro skákání (na zádech), integrovaná zbraň (místo ruky), generátor štítu
Astartes Power Armour (Warhammer: 40.000, 1987)Brnění, které v popkultuře proslavilo značku Warhammer 40.000. Používají ho Vesmírní mariňáci, geneticky modifikovaní super-vojáci. Brnění je poháněno umělými svaly a je pro něj typický batoh se dvěma chladiči po stranách. Batoh obsahuje zdroj energie a systémy podpory života. K brnění lze také připojit speciální batoh s velkými tryskami, které umožňují dlouhé skoky a bezpečný pád z výšky (to se hodí pro vzdušný výsadek). Tento batoh používají hlavně jednotky Assault Marines. Brnění může mít přídavný generátor energetického štítu, zvaný Iron Halo. Ten je umístěn obvykle na helmě nebo na batohu a slouží hlavně jako odznak hodnosti kapitánů a různých šampionů. Vesmírný mariňák má pod kůží implantovanou vrstvu s konektory, tzv. Black Carapace. Ta funguje jako rozhraní, díky kterému je brnění propojeno s jeho nervovou soustavou. To výrazně ulehčuje jeho používání, funguje jako by bylo přirozenou součástí mariňákova těla. Brnění prošlo dlouhým vývojem. Nejstarší model je Mk.1 „Thunder“, který používali už Hromoví válečníci, předchůdci Vesmírných mariňáků. Neměl ještě podporu života ani neurální propojení. Další modely jsou Mk.2 „Crusade“, Mk.3 „Iron“, Mk.4 „Maximus“, Mk.5 „Heresy“, Mk.6 „Corvus“, Mk.7 „Aquila“, Mk.8 „Errant“ a nejnovější Mk.10, který obsahuje několik podtypů. Vesmírní mariňáci často nosí brnění poskládané ze součástí různých modelů. Existují prototypní brnění vyrobená speciálně pro významné mariňáky. Taková se nazývají Artificer Armour a mají různé další vlastnosti. Brnění používané Vesmírnými mariňáky Chaosu je znesvěcené démonickými silami a obvykle je ozdobeno různými trofejemi. Díky tomu má děsivý vzhled. Ve světě existuje mnoho dalších druhů energo-brnění, používají ho i mimozemské frakce (nejvíce říše T'au), ale to mariňácké je jednoznačně nejpopulárnější.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, propojení s uživatelem, generátor štítu (může mít), trysky pro skákání (na speciálním batohu)
Elemental Battle Armor (BattleTech, 1990)BattleTech se v roce 1990 trochu inspiroval Warhammerem 40.000 a představil své vlastní geneticky modifikované super-vojáky: Elementály. Ti používají mohutné energo-brnění poháněné umělými svaly a vybavené tryskami pro skákání. Brnění je vyzbrojeno jednou primární zbraní (místo pravé ruky) a jednou menší sekundární zbraní (umístěná na levém předloktí). Na zádech má také dva raketomety. Pokud jim dojde munice, mohou být odhozeny. Název vojáků a jejich brnění se odvíjí od schopnosti operovat ve všech živlech: na souši, ve vzduchu i pod vodou. Existuje několik dalších variant, např. Fire s posílenou ochranu proti zápalným útokům, Space pro použití ve vesmíru, Headhunter, Elemental II a Elemental III. Ve světě existují i další typy energo-brnění, ale Elemental Battle Armor je nejpopulárnější. Energo-brnění se zde vyvinula z civilních pracovních exoskeletů.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, trysky pro skákání (na nohou), integrované zbraně (na rukách a ramenech)
T-51 Power Armor (Fallout, 1997)Populární brnění, které se vyskytlo v první hře série Fallout. Jedná se o brnění určené pro armádu USA. Vyrobila ho firma West Tek. Energii dodává TX-28 MicroFusion Pack umístěný na zádech, pohon zajišťují hydraulické válce. Brnění poskytuje vysokou ochranu proti kinetickým i energetickým útokům, včetně radioaktivního záření. Přilba je opatřena dodatečným vizorem, který může být sklopen před jedno oko. Následující díly postupně představily další typy.
Systémy: HUD na vizoru, podpora života
CMC Powered Combat Suit (StarCraft, 1998)Terranští mariňáci a některé další jednotky používají energo-brnění série CMC. Je to mohutné brnění, které poskytuje ochranu i proti biologickým, chemickým a radiačním útokům a funguje také jako vesmírný skafandr. Může mít instalován injekční systém, který do vojáka v případě potřeby může vpravit stimulační drogu. Stane se tak efektivnějším bojovníkem, ale má to různé nežádoucí vedlejší účinky. Ve hře StarCraft 2 byl vzhled brnění přepracován a doplněn o dva chladiče na zádech (díky čemuž trochu připomíná energo-brnění Vesmírných mariňáků z Warhammeru 40.000). Nejběžnější model používaný mariňáky je CMC-300, model CMC-200 je jeho zastaralý předchůdce a model CMC-400 jeho modernizovaná verze. Brnění používané jednotkami Firebat a Marauder je mohutnější (CMC-660), brnění používané polními lékaři je naopak lehčí (CMC-405). Některé verze jsou vybavené AI počítačem CMC 5000 HAITE.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, AI počítač (některé verze)
MJOLNIR Powered Assault Armor (Halo: Combat Evolved, 2001)Brnění Spartanů, geneticky modifikovaných super-vojáků projektů SPARTAN-II, SPARTAN-III a SPARTAN-IV. Je poháněné umělými svaly, energii dodává fúzní reaktor. Zvyšuje sílu, urychluje reflexy a celkovou pohyblivost. Je propojeno se Spartanovým neurálním implantátem, takže ten ho může ovládat jako přirozenou součást svého těla. Je vybaveno generátorem energetického štítu, který pohlcuje poškození. Na zádech má malé trysky pro manévrování v nulové gravitaci. Brnění má vysokokapacitní krystalový paměťový systém (podobný tomu, jaký se používá na vesmírných lodích), takže může pojmout AI program Cortana, který funguje jako asistent. Existuje několik vývojových řad. Prototypní řada obsahuje typy Mark I, Mark II a Mark III. Tato brnění byla odkázána na externí zdroj energie, takže mohla sloužit jen pro testování. Řada GEN1 byla již schopna praktického použití. Obsahuje typy Mark IV, Mark V (první, který byl vybaven generátorem štítu), Mark VI, Mark VII a tajný Black. Nejnovější jsou řady GEN2 a GEN3.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, propojení s uživatelem, AI počítač (může mít), generátor štítu, trysky pro manévrování (na zádech)
Combat Jacket (All You Need Is Kill, 2004)Toto brnění je v knize a její komiksové adaptaci z roku 2014 vyobrazeno v podobném high-tech stylu jako Power Suit Hvězdné pěchoty. Ve filmu Edge of Tomorrow (také z roku 2014) je vyobrazeno více realisticky z pohledu současné technologie. Standardní verze brnění není příliš dobře pancéřovaná. Má ale integrované zbraně na obou rukou a obou ramenech, takže má velkou palebnou sílu. Existuje lehčí verze (Dog) pro elitní jednotky a těží verze (Tank) s lepším pancéřováním.
Systémy: HUD v hledí, integrované zbraně (na rukách a ramenech; pouze u filmové verze)
CryNet Nanosuit (Crysis, 2007)Brnění pro speciální jednotky, postavené na základě technologie mimozemské rasy Ceph. Je poháněno umělými svaly, které jsou na něm dobře patrné. Brnění má čtyři módy, do kterých se může přepnout. Armor-mód má zvýšenou odolnost proti kinetickým i energetickým útokům. Strength-mód má zvýšenou sílu. Do uživatelova těla vpíchne stimulanty, které posílí jeho svaly. Speed-mód poskytuje větší obratnost a rychlost. Do uživatelova těla vpíchne nanoboty, kteří ho posílí tak, aby bylo schopné vyvinout vyšší rychlost. Cloak-mód poskytuje aktivní kamufláž – brnění ohýbá viditelné světlo i další záření a je tak neviditelné. Brnění má HUD s nočním viděním a zoomem. Je opatřeno superpočítačem, který pomáhá hacknout nepřátelské systémy. Je vybaveno tryskami, které slouží k pohybu pod vodou nebo v nulové gravitaci (ne však ve vakuu). Brnění má také autodestrukční systém, aby nepadlo do nepřátelských rukou, např. když je jeho uživatel zabit. Může se doslova vypařit, spolu s tím i zničí mrtvé tělo uživatele. Brnění je s uživatelem symbioticky spojené, toto spojení se časem zvyšuje. Nakonec brnění s uživatelem zcela splyne, takže na jeho těle není vůbec vidět – uživatel se stane kyborgem. Brnění lze potom sundat pouze pomocí speciální operace, ale je to bolestivé a hrozí smrt. Spojení lze zabránit tím, že si uživatel pod brnění oblékne speciální kombinézu. Existují tyto modely: verze 1.0, verze 1.5a (pro jednotky CELL), verze 1.5b (pro jednotky USMC), verze 2.0, verze 2.0a (pro jednotky CELL), verze 2.0b (pro jednotky USMC) a verze 2.2. Verze 2 má několik vylepšení, například termální vidění místo nočního, AI počítač SECOND, schopnost opravit se a zahojit zranění svého uživatele.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, propojení s uživatelem, AI počítač (jen u verze 2), aktivní kamufláž, trysky pro manévrování
V případě některých rozměrných typů může být těžké určit, jestli je to ještě brnění, které se nosí, nebo spíš kráčející vozidlo (kráčedlo), které se pilotuje. Většinou se jedná o přechod mezi oběma typy strojů. Jeden dobrý příklad uvádím na závěr.
Exosuit (Aliens versus Predator 2, 2001)Tento stroj je něco mezi velkým energo-brněním a mini-kráčedlem. Jedná se o bojovou verzi pracovního nakladače P-5000 známého z filmu Aliens. Stejně jako u něj, i zde jsou nohy ovládány přímo pilotovýma nohama (jako u energo-brnění), ovšem paže jsou ovládány pomocí pák a joysticků (jako u kráčedla). Pilot je chráněn pancéřováním a systémem podpory života. Exosuit je těžce vyzbrojen: na levé ruce má dva rotační kulomety a raketomet a na pravé ruce laserový kanon a plamenomet. V počítačové hře Aliens versus Predator: Extinction má jiné zbraně. V komisech a knihách se objevily další podobné bojové typy, např. MOX, kde je pilot se strojem propojen pomocí kybernetických implantátů.
Systémy: HUD v hledí, podpora života, integrované zbraně (na rukách)
Pokud vás zaujalo nějaké energo-brnění, které jsem tu nezmínil, napište do komentářů.
