Hrůza v sanatoriu

26.6.24 - Gediman - Komentáře (0)
Gamemasterem této hry byl Lord Eliphas. Hry se účastnil Razer s postavou zápasníka Koraga z Černých říší, OnGe s postavou orkského lékaře Gor-Maa a já s postavou střelce Akantana Moora z Bílých říší.
Zápletka
Rok: 13-694 (tři týdny po misi „Operace Dyrnusiino žihadlo“)

Společenstvo Lesních elfů Paradise Wardens zasvěcené bohyni potěšení Talhise si najalo žoldnéře na vyřešení problému. Kolem sanatoria pro duševně choré, které se nachází ve významné měsíční kolonii, se objevil temný oblak a byl ztracen kontakt s personálem. Elfové tam vyslali vojenský oddíl s kněžkou, protože existuje podezření na korupci Temnotou. Nikdo z nich se ale neozval ani nevrátil. Pokud se prokáže, že sanatorium je skutečně v moci Temnoty, společenstvo je ochotné ho zničit. Než budou získány přesné informace, je na celý ostrov, na kterém sanatorium stojí, vyhlášena blokáda.

Žoldnéři mají za úkol odhalit původ temného oblaku a ukončit ho. Mohou se též pokusit o obnovu komunikace a najít a zachránit případné přeživší. Na misi vyrazil zápasník Korag, střelec Akantan Moor a lékař Gor-Maa s homunkulem. Elfové na stanici Anthares vyslali loď, která žoldnéře dopravila na měsíc Laitâs' Sanctuary.

Mise
Cesta trvala šest dní. Loď přistála ve městě na pobřeží místního moře. Žoldnéři se přesunuli do člunu, který s nimi vyrazil k ostrovu. Kapitán jim řekl, že na ostrov vezl i ten oddíl vojáků a kněžku. Čekal na ně, ale už se nevrátili. Na žoldnéře bude čekat týden. Pokud se do té doby nevrátí, odpluje pryč a ohlásí i jejich zmizení. Kapitán řekl, že viditelnost v temném oblaku je velmi špatná. Korag si tedy od kapitána vzal svítilnu.

Ostrov měl písčitou pláž, od mola vedla cesta do vnitrozemí. Tam ale nebylo vidět, kvůli temnému oblaku. Žoldnéři celý ostrov obešli, pláž byla všude. Nenarazili na žádné stopy po nějaké nepřátelské aktivitě. Korag našel v písku útržek stránky. Text byl psaný ručně a byl špatně čitelný, bylo možné vidět jen slova „vykoupení“ a „selhání“. Korag papír zahodil do vody. Gor-Maa využil svůj kybernetický nos a hledal nějaké podezřelé pachy. Ucítil pach krve, který vycházel ze sanatoria. Žoldnéři tedy k němu po cestě vyrazili a brzy vstoupili do temného oblaku. Gor-Maa se snažil použít svůj detektor biosignálů, aby skrz oblak nalezl nějaké osoby, ale detektor byl rušen a nezobrazoval žádná data. Stejně tak byly rušeny vysílačky. Korag zapnul svítilnu, jejíž světlo však pronikalo jen na vzdálenost několika metrů. Na základní orientaci to stačilo.

Jak žoldnéři postupovali kupředu, měli pocit, že je někdo sleduje. Zdálo se jim, že ve tmě vidí jakési pohyblivé tvary, a slyšeli šeptání v záhadném jazyce. Odkudsi z dálky přicházel ženský zpěv, byla to nepříjemná melodie. Gor-Maa následoval pach krve. Trojice nakonec dorazila do atria. Přímo proti nim se nacházela socha Laitâse, elfského světce a zakladatele sanatoria. Byla celá pomazaná krví. Kolem jejího krku byla hlavou dolů pověšena elfská kněžka. Byla rozříznutá a její vnitřnosti ležely na zemi. Žoldnéři usoudili, že to je ta kněžka, která sem přišla s vojenským oddílem. Korag v tom okamžitě viděl nějaký náboženský rituál a velmi ho to rozčílilo. Hlasitě zvolal, aby se všechny nadpřirozené síly ukázaly. Byly ale slyšet jen ty tiché hlasy a vzdálený zpěv. Akantan prohledal mrtvolu, ale nenašel nic cenného. Gor-Maa se bál šíření hniloby a případné infekce, a tak k soše položil velkou zápalnou nálož. Žoldnéři ustoupili do bezpečné vzdálenosti a Gor-Maa nálož odpálil. Temný oblak většinu světla z exploze a následného požáru utlumil. Hlasy ani pohyby ve tmě ale neustávaly, zjevně to byly jen halucinace.

Za sochou bylo náměstí a z něj vedly tři cesty: doleva, rovně a doprava. Žoldnéři vyrazili doleva. Dorazili do parku, který zřejmě sloužil k meditacím. Díky oblaku byl ale nyní pochmurný a depresivní. Nacházela se tu malá budova s vypáčenými dveřmi. Žoldnéři vstoupili dovnitř a našli zde generátor. Byl nenávratně zničený. Vyšli tedy ven a vrátili se na náměstí, odkud pokračovali doprava. Gor-Maa opět cítil pach krve. Dorazili k menší jednopatrové budově. Její okna byla otevřená a visely z nich mrtvoly. Byly to zjevně pacienti, příslušníci různých ras. Na první pohled bylo vidět, že mají sešitá oční víčka. Korag mrtvoly zběžně prohledával. Viděl v nich další důkaz nějakého rituálu a byl připraven vše nadpřirozené zničit. Gor-Maa jedné mrtvole víčka otevřel, aby se přesvědčil, jestli má stále oči. Měla je.

Dveře do budovy byly otevřené, takže žoldnéři vstoupili dovnitř. Na podlaze byla krev a vnitřnosti, už nějakou dobu staré. Žoldnéři začali mít podezření, že zde skutečně operují síly Temnoty, pravděpodobně upíři nebo vlkodlaci. Jedna místnost fungovala jako společenský sál. Byly tu sedačky a vypnutá obrazovka. Na sedačkách byly další mrtvoly pacientů s očními víčky zašitými. Ze tmy náhle vyběhl člověk, pacient. Měl také oči sešité a křičel na žoldnéře, aby to vypnuli. Gor-Maa na něj vystřelil z harpunovnice, ale minul. Akantan vystřelil z disrupčního kanonu a člověka rozložil na energii – zbyla z něj jen hlava a nohy. Gor-Maa hlavu prohlédl. Nevykazovala žádné známky korupce Temnotou. Žoldnéři prohlédli zbytek budovy. V další místnosti byly různé stolní hry a v další se nacházela kaple bohyně Talhisy. Všude byla krev a vnitřnosti. Korag kapli rozsekal svoji monomolekulární dřevcovou sekyrou, protože to byl náboženský objekt. Když žoldnéři vyšli z budovy ven, aby si odpočinuli, zjistili, že šepot je hlasitější a přeludy intenzivnější. Zdálo se, že kdykoliv, když se nesoustřeďují na nějakou činnost, jejich mysl je na halucinace náchylnější. Gor-Maa nechtěl riskovat šílenství, a tak navrhl vrátit se ke člunu. Chtěl zjistit, jestli halucinace ustanou, když opustí temný oblak.

Žoldnéři se tedy vrátili. Jakmile vyšli z oblaku, halucinace skutečně ustaly a vysílačky a detektor biosignálů začaly opět fungovat. Nejednalo se tedy o trvalý efekt. Žoldnéři si tedy odpočinuli v klidu a po chvíli se opět vydali do sanatoria. Na náměstí se tentokrát vydali cestou přímo vpřed. Dorazili k hlavní dvoupatrové budově. Nepříjemný zpěv tu byl dosti hlasitý. Budova byla potřísněna krví a vnitřnostmi, na zdech byly nakreslené různé symboly a runy, ale žoldnéři je nedokázali rozeznat. Korag vytáhl svůj přenosný počítač a snažil se je najít v databázi, ale marně. Dveře byly otevřené, takže žoldnéři vstoupili dovnitř.

Hlavní přijímací sál byl taktéž od krve a všude ležely mrtvoly. Vedlo z něj několik dveří a také schody do horních pater. Na podlaze byl nakreslený velký trojúhelník. Žoldnéři vyšli po schodech, ale náhle proti nim z temnoty něco vyběhlo. Byl to humanoid velikosti člověka, byl oblečený v brnění a oháněl se ostrými drápy. Gor-Maa ho chtěl chytit živého. Korag tedy tasil své dva neurální obušky, aby ho jimi omráčil. Nepřítel ale úderům dokázal uhýbat a když už dostal zásah, odolal mu. Gor-Maa se na něj vrhnul holýma rukama a snažil se ho chytit. Zkusil to i Akantan – úspěšně, ale humanoid se z jeho sevření snadno vytrhl. Byl velmi silný. Korag ho stále mlátil obušky, Gor-Maa se ho snažil omráčit svým adamantiovým kladivem. Protivník ale všemu odolával. Korag si všiml, že končetiny humanoida jsou nahrazené bionickými verzemi. Tu technologii poznal snadno – jednalo se o implantáty, jaké dokáží vyrábět jen Černé říše.

Zatímco Akantan do kyborga mlátil pěstmi, Gor-Maa se do něj snažil vpíchnout uspávací jed, ale marně. Naštěstí se Akantanovi podařilo kyborga omráčit. Spadl na zem a nehýbal se, ale bylo otázkou jen několika minut, než se zase vzpamatuje. Korag mu tedy sekyrou rychle usekl nohy a Gor-Maa svojí mačetou paže. Korag si kyborga ještě pořádně prohlédl. Nebylo pochyb, že má implantáty a zbroj vyrobené nějakou Černou říší. Místo rukou měl ostré drápy, takže to byl nějaký čistě bojový kyborg. Zajímavé ale bylo, že na hrudi měl pomocí drátů připoutaný kalich, na němž byl vyražen nápis „svaté šílenství“. Po chvíli se probudil, škubal sebou a zuřivě řval. Gor-Maa mu na hlavu nasadil neurální snímač, aby prokoumal jeho mysl. Zjistil, že kyborg je prakticky po lobotomii. Měl jen instinkt zabíjení, žádné vzpomínky. Gor-Maa přičichl ke kalichu svým kyber-nosem, ale necítil žádné stopy tekutin. Kyborgovi pak rozdrtil hlavu kladivem, čímž ho okamžitě zabil.

Žoldnéři přišli do prvního patra. Byla tu oddělení A, B a C. Všude opět krev, vnitřnosti a mrtvoly – nejen pacientů, ale také personálu a vojáků. Některé mrtvoly na sobě měly stopy po drápech, jiné ale byly rozervané či částečně rozleptané nějakou žíravinou. Gor-Maa zjistil, že tou žíravinou je korozym, bojová látka obvykle používaná Lesními elfy. Žoldnéři se dohadovali, co budou dělat dál. Po chvíli si všimli, že k nim někdo jde. Byl to pacient, gnóm. Nebyl agresivní, jeho oči byly také sešité. Mumlal něco o tom, že ho triáda nevidí. Akantan ho chytil a Gor-Maa mu nasadil neurální snímač. Nezjistil ale nic zvláštního, byl to zjevně běžný pacient tohoto sanatoria. Cítil jen strach a měl potřebu se schovat. Žoldnéři si všimli, že v ruce svírá nějaký papír. Byl to stejný typ papíru se stejným rukopisem, jako ten, který našli na pláži. Text byl snadno čitelný, byly to zápisy z deníku. Autor v něm psal o osobním selhání a o příležitosti dosáhnout vykoupení. Korag zavřel gnóma do skříně, aby se tu nepletl. Žoldnéři vyrazili do oddělení A.

Kromě mrtvol tu bylo i několik stále živých pacientů, ale byli zjevně zcela apatičtí. Gor-Maa je zběžně prozkoumal, ale nic zvláštního nenašel. Žoldnéři prohledávali místnosti, aby odhalili nějaké další stránky z deníku. Pod postelí našli datapad. Korag poznal, že je to technologie Černých říší a začal prozkoumávat jeho data. Obsahoval záznamy, textové i hlasové, i když některé byly nepřístupné. Našel zmínky o nějaké objednávce a o tom, že dodavatel ohledně tohoto obchodu nemá dobrý pocit, ale že ty peníze za to stojí. Žoldnéře napadlo, že nějaká Černá říše zde pacienty předělávala na bojové kyborgy a Lesním elfům za to platila. Nezdálo se, že to má něco společného s korupcí Temnotou.

Náhle se ozval řev a na žoldnéře zaútočil další kyborg. Korag se na něj vrhl sekyrou a Akantan na něj házel ruční kumulativní granáty, které byly účinné proti pancéřování. Kyborg měl k jedné ruce přidělán vrhač, ze kterého začal rozstřikovat korozym. Žoldnéři jím byli potřísněni, ale jejich brnění to ustála. Gor-Maa, který se zatím držel opodál, píchnul Akantanovi kloubní drogu, aby mu zvýšil obratnost – v těžkém brnění byl totiž docela nemotorný. Korag a Akantan pokračovali v útoku, ale kyborga bylo těžké zranit. Vypustil další dávku korozymu a tentokrát všem třem protivníkům poškodil brnění, nejvíce Akantanovi. Korag nakonec kyborga jedním sekem zranil a druhým pak úplně přeseknul na dvě půlky. Gor-Maa na mrtvolu použil antichemický dekontaminátor, aby se zbavil všech nebezpečných chemikálií. Pak ji prozkoumal. Měla k sobě opět připoutaný kalich, na kterém byl vyražen nápis „posvátná hrůza“.

Žoldnéři vystoupali po schodech do druhého patra, kde byla oddělení opět rozdělena na A, B a C. Byly tu také schody na střechu. Žoldnéři se vydali na střechu, protože Gor-Maa trval na tom, že pokud je tu nějaký vysílač rušení, musí být právě tam. Nepříjemný zpěv byl stále hlasitější. Jakmile žoldnéři vyšli na střechu, spatřili přístroj, ze kterého vycházel ten zpěv. Gor-Maa ho rozmlátil kladivem a zpěv ihned ustal. Temný oblak byl však stále přítomen, stejně jako šepot a přeludy. I detektor biosignálů byl stále rušený. Žoldnéři tedy zničený přístroj ještě shodili ze střechy. Sešli do druhého patra a vydali se do oddělení C.

Všude byla krev a vnitřnosti, a i několik stále živých pacientů. V oddělení byly jedny dveře zavřené, což vypadalo podezřele, protože ostatní dveře byly otevřené. Nešlo je otevřít, takže je Gor-Maa vyrazil kladivem. Byly zabarikádované zevnitř. Uvnitř byla mrtvola: člověk s implantáty a v úboru stylu Černých říší. Byl střelen do hlavy, pistole ležela vedle něj. Bylo zjevné, že spáchal sebevraždu. Měl u sebe datapad, který Korag prozkoumal. Našel informace o dodávce a o tom, že se dodavateli tento obchod nezamlouval. Dodavatel byl pašerák, dělal to jen pro peníze. Přivezl sem tři subjekty – bojové kyborgy, kteří byli naklonováni a kybernetizováni jistou Černou říší pro vojenské účely. Pašerák je získal nelegálně. Objednavatel za ně ale stále nezaplatil. Pašerák litoval, že uzavřel obchod s těmito fanatiky. Žoldnéřům nebylo jasné, koho tím myslel.

Žoldnéři šli do oddělení B. Na zemi našli další stránku z deníku. Autor zde psal o strašném selhání a o pokání – největší uctění svého boha. Psal, že mu pomohou dva čarodějové, ale budou to jen pouhé nástroje k dosažení vykoupení. Nic dalšího žoldnéři nenašli, takže šli prozkoumat oddělení A. Zde byly jedny dveře zavřené a označené nápisem „prorok“. Gor-Maa dveře vyrazil kladivem. Na posteli seděl pacient, něco si pro sebe mumlal. Když zaregistroval žoldnéře, řekl, že šampioni triády si přišli pro vyzyvatele. Gor-Maa jeho mysl prokoumal neurálním snímačem. Odhalil strach a zbožnou úctu. Korag viděl, že je to nějaký náboženský fanatik, tak na pacienta hodil nanobotický granát. Nanoboty ho během pár vteřin rozložily i s postelí. Jeho poslední slova byla, aby žoldnéři hledali triádu – brána je tam dole. Žoldnéřům bylo jasné, že ještě jeden bojový kyborg tu je a že u sebe má třetí kalich. Kalichy budou zjevně nutné pro nějaký rituál.

Žoldnéři sešli do prvního patra a prozkoumali oddělení B a C, ale třetí kyborg tu nebyl. Sešli tedy do přízemí a prozkoumali jídelnu. Zde bylo několik dalších pacientů, kteří pojídali zbytky mrtvol a ničeho si nevšímali. Náhle ze tmy vyrazil onen třetí kyborg. Místo rukou měl pařáty tvořené malými motorovými pilami. Akantan začal střílet z automatických pistolí, protože ty používaly protipancéřovou munici. Minul. Gor-Maa střílel z harpunovnice. Taktéž minul, roj harpun zabil jednoho pacienta. Kyborg se vrhl proti svým cílům, ale v tu chvíli na něj Korag vystřelil z granátometu kumulativní granát a zranil ho. Akantan, který nepřestával střílet z pistolí, kyborga taktéž zranil. Korag pak tasil sekyru a zaútočil zblízka. Gor-Maa se snažil do nepřítele dostat nějaký jed, který by ho oslabil, ale nedařilo se. Upoutal ale jeho pozornost. Toho využil Korag, který do kyborga znovu zasekl sekyru, a Akantan ho nakonec skolil další dávkou z pistolí. Žoldnéři prohlédli mrtvé tělo. I tento kyborg u sebe měl kalich, tentokrát s nápisem „božské utrpení“. Žoldnéři kalich vzali a vrátili se i pro ostatní dva.

Akantana napadlo, že kalichy je nutné dát do rohů trojúhelníku, což zahájí rituál. Gor-Maa namítal, že použít kalichy na rituál je přesně to, co by se dělat nemělo, protože to přesně nepřítel chce. Rituál nejspíš vyvolá nějaké zlo. Navrhl je zničit. Korag je vzal a začal po nich dupat, ale nešlo je zničit. Byly z adamantia. Gor-Maa tedy navrhl vzít je s sebou a shodit je ze člunu do hlubin moře, aby je už nikdo nikdy nenašel. Akantan namítl, že když se rituál neprovede, zlo nebude možné eliminovat. Temný oblak, hlasy i přeludy tu stále jsou a samy od sebe nezmizí. Mise bude neúspěšná. Žoldnéři také neměli žádné další stopy, takže provedení rituálu byla jediná možnost. Žoldnéři tedy šli do hlavního přijímacího sálu, ale nevěděli, co přesně s kalichy dělat. Vzpomněli si, že „prorok“ mluvil o tom, že brána je dole. Rozhodli se tedy ještě prozkoumat sklepení.

Ve sklepě byly nějaké staré věci, ale kromě toho také skříň z černého dřeva, se třemi podstavci. Vypadala podezřele. Akantan si všiml, že každý podstavec má na sobě jeden symbol: bič, hvězdu chaosu a půlměsíc. Hned mu došlo, že to jsou symboly tří bohů Pekla: Kronila, Yusinyra a Uliuna. Kronil je bůh krutosti a utrpení, Yusinyr bůh chaosu a šílenství a Uliun bůh tmy a strachu. Kalichy tedy podle jejich názvů položil na správné podstavce. Skříň i s kalichy se v tu chvíli rozplynula. Za ní byl tunel, nedávno vyhloubený. Žoldnéři do něj opatrně vstoupili.

Po deseti metrech dorazili do místnosti. Bylo zde pódium, na kterém se nacházely dva podivné přístroje. V jednom byl zapojený gnóm a v druhém půlčík. Byly to nějaké systémy, které je udržovaly ve stavu transu. Akantan usoudil, že to musí být ti dva čarodějové, o kterých se psalo v deníku. Mezi přístroji stála trpaslice s kněžskou holí a usmívala se na žoldnéře. Očekávala je. Akantan i Gor-Maa začali okamžitě střílet. Gor-Maaho harpunovnice se však rozbila a Akantan zjistil, že projektily neškodně vrážejí do silového pole. Kněžka udeřila holí do země a vyvolala tak tři Efreety. Řekla, že chce žoldnéře obětovat Kronilovi a dosáhnout tak vykoupení. Každý Efreet se vrhl na jednoho. Korag svojí sekyrou Efreeta snadno zabil, zatímco Akantan a Gor-Maa stále bojovali. Akantan měl pro boj zblízka obouruční adamantiový meč, trochu se mu jím podařilo Efreeta zranit. Korag ho ale snadno dodělal. Gor-Maa bojoval svým kladivem a pomáhal mu také jeho homunkulus. Nakonec se mu podařilo Efreeta zabít.

Kněžka se pomodlila a otevřela portál, ze kterého vyběhli dva Pekelní psi. Zaútočili na žoldnéře. Gor-Maa však využil svých zkušeností s božskou mocí a bestie pokřikem zapudil zpět do Pekla. Náhle místností projela neviditelná vlna nadpřirozené síly. Byl to boží hněv – namířený proti kněžce. Ta znovu udeřila holí do země a vyvolala Jednohrotce. Akantan po něm okamžitě vystřelil z disrupčního kanonu a zranil ho. Jednohrotec vyběhl proti němu. Korag ho chtěl zničit granátometem, ale zbraň se mu rozbila. Akantan tedy opět tasil meč a bránil se. Jednohrotec ho chtěl probodnout, ale Akantan zvládal uhýbat, hlavně díky účinkům kloubní drogy. Nakonec se na zvíře vrhl Korag a zabil ho sekyrou.

Kněžka se začala opět modlit, ale tentokrát se portál otevřel za jejími zády. Vyšel z něj Démon. Řekl, že je slaboška a že její snaha o pokání selhala. Celé pódium zaplavily pekelné plameny a sežehly kněžku i oba čaroděje. Démon se podíval na žoldnéře a pogratuloval jim. Následně zmizel. Temný oblak se rozplynul, stejně jako ustal šepot a přeludy. Zjevně to byla kouzla vyvolávána těmi čaroději.

Žoldnéři vyšli ven. Gor-Maa si všiml, že jeho detektor zachytává spoustu biosignálů: byli to přeživší pacienti. Žoldnéři se vrátili zpět ke člunu. Kapitán byl příjemně překvapen a odvezl je zpět do města. Vše Lesním elfům ohlásili a ti tam ihned poslali vojáky, aby sanatorium zajistili. Žoldnéři čekali několik dní na konec jejich akce. Elfové jim pak oznámili, že našli další stránky deníku. Psala ho ta trpaslická kněžka, jmenovala se Hagra. Selhala a snažila se proto bohu zavděčit – tím, že v sanatoriu způsobila spoustu utrpení. Na akci si sehnala i technologii Černých říší. Záznamy potvrdily, že jeden z čarodějů byl stoupenec Uliuna (vytvářel tmu a rušení) a ten druhý Yusinyra (vytvářel halucinace). Žoldnéři dostali zaplaceno a Elfové je vrátili zpět na jejich stanici.






Shrnutí
Mise trvala přibližně 5 hodin (plus 6 dní cesta a nějaký čas plavba po moři), hra trvala kolem 4 hodin. Všichni jsme se rozhodli použít volitelná pravidla pro Dogmata (uvedená v příručce Zuřící bohové), takže se naše postavy podle toho musely chovat. Díky tomu ale vydělaly body víry resp. povznesení. Mise byla zajímavá v tom, že jsme až do poslední chvíle nevěděli, kdo za tím vším stojí. Lord Eliphas kyborgy vytvořil sám, dal jim i nějaké dodatečné schopnosti, aby byli hrozivějšími protivníky.


Úvod | Projekt Void © 2009-2024
Původní texty a zdrojový kód nesmí být bez souhlasu šířeny. Stránky založeny na redakčním systému FoxAxe
Web tip: Anime, filmy, hry; Postavy, osobnosti; Mutant Chronicles

Načtení stránky trvalo 0.0143 vteřin