Operace Dyrnusiino žihadlo

Zápletka
Rok: 13-694 (dva měsíce po misi „Velký správní úřad“)

Na vesmírnou stanici Anthares přicestoval nový žoldnéř, střelec Akantan Moor z Bílých říší, stoupenec boha války Olrenora. Zde se spojil se zápasníkem Koragem z Černých říší a oba brzy přijali misi od náboženské sekty Fangsworn. Skládala se z goblinů, hobgoblinů a orků vyznávajících bohyni života Dyrnusii. Sekta sdělila, že vlastní vesmírnou stanici Velesia, která funguje jako přírodní rezervace. Nedaleko ní se nachází měsíc Hive-XXIII patřící jisté Černé říši lidí. Odsud na stanici pravidelně přilétají pytláci a loví různá místní zvířata. Sekta ví, že pytláci jsou organizováni dvěma mafiánskými rodinami, které měsíc ovládají – Corto a Pizaio. V současné době mezi nimi panuje příměří. Aby rodiny vzájemný mír upevnily, plánují sňatek mezi Alexanderem Corto a Abigail Pizaio.

Žoldnéři mají za úkol přiletět na stanici zrovna ve chvíli, když tam bude probíhat další pytlácký nájezd, a zabít Alexandera Corto i Abigail Pizaio, kteří pytláky vedou. Žoldnéři to musí nastražit tak, aby to vypadalo, že oba byli zabiti vrahy z té druhé rodiny. Tento čin vyvolá mezi oběma rodinami nový konflikt a chaos, takže pytlácké nájezdy ustanou. Sekta vytvořila potřebné falešné důkazy, které žoldnéři musí podstrčit mrtvolám. Důležité je, že za sebou nesmějí zanechat žádné svědky. Sekta též pro oba žoldnéře vytvořila krytí – budou vydáváni za vědce. Sekundárním úkolem je nezabít žádné ze zvířat. Pro tento účel dostanou speciální paralyzační jed. Sekta sdělila, že za pár dní na Anthares dorazí civilní loď, která je odveze na Velesii.

Korag kontaktoval detektivní kancelář a zadal ji, aby prověřila pytlácké aktivity obou rodin. Dozvěděl se od ní, že pytlácké výpravy vedou skutečně Alexander a Abigail osobně. Vždy s sebou berou také ozbrojené bioty a po stanici se pohybují v lehkých bojových vozidlech.

O dva dny později přiletěla na Anthares menší loď Černých říší. Vystoupil z ní Ronald Martin, zástupce vědeckého konsorcia z Hive-XXIII. Koraga a Akantana považoval za vědce, takže krytí poskytnuté sektou zjevně skutečně fungovalo. Věděl, že v blízké době poletí na stanici Velesia. Martin vysvětlil, že na stanici rostou mimo jiné skřetovníky. Vyvinul sérum, které funguje jako genetická modifikace skřetů – udělá je lepšími po všech stránkách. Stačí sérum vpravit do skřetovníku. Korag a Akantan pak mají jakožto vědci pozorovat, co se s rostlinou začne dít, a mají mu o tom všem podat hlášení. Martin se na stanici totiž dostat nemůže, jinak by experiment provedl sám. Nabídl jim za to odměnu. Korag a Akantan souhlasili, že to provedou. Martin jim tedy předal kufřík se sérem a odletěl pryč.

Mise
Další den přiletěla civilní loď hobgobliní konstrukce. Korag a Akantan nastoupili a loď odletěla. Cesta trvala tři dny. Loď zadokovala ke stejné sekci stanice, kde byly i dvě pytlácké lodě. Tato sekce nesla název Eralthova planina a obsahovala vivárium, 20 kilometrů dlouhé a 10 kilometrů široké. Na žoldnéře tu čekali strážci stanice, členové Fangsworn. Sdělili, že dvě lodě pytláků, každá od jedné rodiny, přistály už před nějakou dobou a pytláci se pustili do akce. Strážci žoldnéřům rozdali paralyzační jed: Korag si jedem potřel čepel své dřevcové sekyry, zatímco Akantan si vzal zásobu munice s jedovatými projektily pro své dvě pistole. Žoldnéři pak vstoupili do vivária. Obsahovalo uměle vytvořenou savanu, s řídkými lesy a menšími horami. Vysoký strop byl tvořen průhlednou kupolí, nad kterou byl už jen vesmírný prostor. Žoldnéři se vydali na cestu. Šli po stezce, kterou používali strážci. Akantan přepínal kanály své radiostanice a snažil se zachytit komunikaci pašeráků, ale marně. Zřejmě používali high-tech zabezpečení.

Po chvíli přišli na rozcestí. Cesta napravo vedla k hoře, cesta nalevo k lesu. Vydali se tedy k lesu. Když k němu přicházeli, přepadli je dva griffini. Akantan začal střílet z obou automatických pyronických pistolí. Paralyzační munice jednoho griffina uspala, ale druhého jen zranila. Zuřivý griffin pokračoval v útoku. Korag se ho snažil říznout otrávenou čepelí sekyry, ale griffin mu uhýbal. Akantan znovu vystřelil, ale bylo zjevné, že griffin dávce jedu odolal. Vyrazil na další útok. Korag se tedy sekyrou rozmáchl a griffina zabil. Žoldnéřům bylo jasné, že tímto činem vlastně selhali v sekundárním úkolu. Ale byla to jediná možnost, jak zvíře zastavit. Pokračovali dál do lesa.

Jakmile do něj vstoupili, zaútočil na ně bazilišek. Žoldnéři se obávali jeho smrtícího pohledu. Korag se na něj vrhl sekyrou, ale minul. Akantan věděl, že se musí baziliška co nejdříve zbavit, a tak po něm vystřelil z disrupčního kanonu. Paprsek baziliška ihned rozložil na energii. Oba žoldnéři si dali krátký odpočinek a potom pokračovali hlouběji do lesa.

Všimli si, že tu skutečně rostou skřetovníky. Našli jednu větší a jednu menší rostlinu. Korag tedy z kufříku vytáhl injekční stříkačku a vpíchl sérum do většího skřetovníku. Sledovali, co se bude dít. Rostlina sebou škubala, chátrala a sesychala. Nakonec uhnila. Její lusky náhle praskly a vypadly z nich dva orkové. Už na první pohled vypadali, že jsou nemocní. Začala jim odpadávat tkáň. Byly to zombie. Akantanovi hned došlo, že je Martin zjevně podvedl. Korag na zombie rychle zaútočil a jednu z nich zabil. Druhá se na něj vrhla, aby ho pokousala, ale uhnul ji. Akantan po ní vystřelil z kanonu a rozložil ji na energii. Akantan vysvětlil, že sérum zjevně způsobuje Necrothovu temnou korupci. Korag tedy zásobu hodil na zem a Akantan na ní vystřelil z kanonu, čímž ji snadno zničil. Korag potom ještě pro jistotu na shnilou rostlinu hodil nanobotický granát – rostlina byla rychle rozložena beze zbytků. Už nic nemohlo ohrozit toto prostředí.

Žoldnéři pokračovali v cestě. Hledali nějaké stopy pytláků, ale bylo to marné. Viděli jen spoustu stop zvířat, což tady nebylo nic podezřelého. Dorazili na okraj lesa, vyšli z něj a šli dál. Dorazili k napajedlu, kde bylo mnoho různých zvířat, ale nebyla agresivní. Po pravé straně se prohnalo splašené stádo žiraf. Akantan a Korag se schovali do křoví. Bylo jim jasné, že žirafy něco vystrašilo, a tak si na to chtěli počkat. Ale nic se nedělo. Tak vylezli ven a šli tím směrem, odkud žirafy běžely. Nakonec v dálce spatřili tábor. Přišli tedy kousek blíž, aby lépe viděli. V táboře bylo deset pytláků pod vedením nebezpečně vypadajícího muže vyzbrojeného obouručním neurálním bijákem. Byl to Alexander Corto. On i pytláci byli kyberneticky vylepšení. Kromě toho tu bylo deset biotů, kteří fungovali jako ochranka. Žoldnéři na tábor zaútočili, ale pytláci je včas zpozorovali a získali iniciativu.

Pytláci spustili palbu na Akantana a sám Corto proti němu vyrazil na zteč. Akantan jeho úder vykryl obouručním adamantiovým mečem. Hned po ním mečem švihnul, ale minul. Bioti začali střílet na Koraga, ale nedokázali ho trefit. Korag zaútočil na Alexandera a po krátkém boji do něj zasekl sekyru. Monomolekulární čepel snadno pronikla neprůstřelnou vestou, kostmi i implantáty. Alexander byl mrtvý. Pytláci hned začali panikařit. Stříleli na Koraga, ale byli tak vystrašení, že nedokázali zasáhnout – prozatím. Akantan rychle spustil palbu z disrupčního kanonu na pytláky a bioti naopak začali střílet po něm. Došlo k zuřivému souboji. Pytlákům se konečně podařilo zasáhnout Koraga. Jeho těžké energo-brnění ani podkožní pancéřové implantáty neodolaly a utrpěl zranění. Akantan zatím některé pytláky zabil kanonem. Bylo obtížné je skolit, díky brnění a implantátům byli dosti odolní. Akantan se tedy přesunul k nepřátelům blíž, aby na ně mohl házet ruční granáty s kumulativní náloží. Ty si dokázaly poradit s brněním lépe než disrupční paprsek. Bioti po něm hned začali střílet, úspěšně ho zasáhli i zranili.

Koragovi se povedlo zabít pár dalších pytláků a ten zbytek paralyzovat jedem na sekyře. Akantan tedy začal házet granáty na bioty a postupně je likvidoval. Korag se pak postaral o toho posledního. Bylo po všem. Žoldnéři věděli, že nesmí zůstat žádní svědci, a tak pobili i ty paralyzované pytláky. Pak mezi mrtvoly rozmístili falešné důkazy. Oba žoldnéři si vyléčili zranění a prohlédli tábor. Bylo tu několik vozidel, mezi nimi i lehké vozidlo s otevřenou kabinou a plazmovým kanonem. Korag uměl řídit, a tak se posadil za volant. Akantan se chopil kanonu. Umělé osvětlení vivária začalo postupně pohasínat a simulovat tak noc.

Žoldnéři jeli směrem k hoře. Cestou na ně vyběhli agresivní šakalové, ale žoldnéři kolem nich jen projeli. Zvířata je nepronásledovala. Dorazili k hoře, ale nic zvláštního tu neviděli. Pokračovali tedy dál, až se přiblížili k doupěti, které bránil baribal – zjevně samice, se třemi mláďaty. Žoldnéři nepovažovali medvěda za problém, a tak ho minuli a pokračovali k další hoře. Cestou opět potkali další smečku šakalů, ale ani ta je nemohla ohrozit. U hory na ně však zaútočila trojice griffinů. Byli rychlí, takže stačili přiletět dřív, než mohl Akantan vystřelit z kanonu. Protože auto mělo otevřenou kabinu, griffini mohli útočit přímo na posádku. Korag zastavil a Akantan rychle tasil meč, aby se mohl griffinům bránit. Korag jednoho zabil dřevcovou sekyrou. Druhého griffina zabil Akantan mečem, ale to už se na něj vrhl ten třetí. Korag mu však rychle usekl hlavu. Agresivní zvířata byla zabita a celé auto bylo potřísněné jejich krví. Žoldnéři pokračovali dál.

Dorazili na okraj vivária a dál jeli podél stěny. Narazili na mrtvolu pytláka, kterou požíral nanook. Žoldnéři ho opatrně objeli a jeli dál do míst, která ještě neprozkoumali. Přiblížili se ke skalnatému výběžku s otvorem. Vypadal podezřele. Zastavili tedy u něj a Korag dovnitř hodil nanobotický granát. Výbuch vyplašil skupinu obřích škorpionů, která vyběhla ven a začala útočit na vozidlo. Korag rychle zařadil zpátečku a za chvíli už byli žoldnéři mimo dosah nebezpečí. Vydali se jinou trasou. Zde narazili na spícího šavlozubce. Nebyl pro ně žádnou hrozbou, a tak projeli kolem něj. Už byla téměř úplná tma, když konečně objevili druhý pytlácký tábor. Byla tu další vozidla, dalších deset pytláků a deset doprovodných biotů. Vedla je žena, též opatřená kybernetickými implantáty, vyzbrojená disperzní puškou. Byla to Abigail Pizaio. Spatřila přijíždějící auto a hned jí bylo jasné, že nepatří k jejich týmu. Zburcovala celý tábor a začala po autu střílet z pušky.

Auto utrpělo poškození. Korag z něj vyskočil, tasil sekyru a vyrazil na zteč. Rychle přiběhl k Abigail, zvedl zbraň nad hlavu a sekl. Úder byl mířen perfektně. Povedlo se mu protivnici přeseknout vertikálně na dvě půlky. Jak to pytláci spatřili, začali panikařit. Akantan spustil palbu z plazmového kanonu na vozidle. Byl mnohem ničivější než jeho disrupční kanon. Pytláci začali zuřivě střílet na Koraga a zranili ho. Korag jim to však oplatil ztečí a několik jich zabil. Akantan pokračoval ve střelbě z kanonu, ale ten se po chvíli přehřál. Musel se chladit, takže Akantan vytáhl svůj disrupční kanon a střílel z něj. Korag pobil zatím všechny pytláky, až na jednoho. Jeho brnění a implantáty jako zázrakem odolávaly. Když se plazmový kanon vychladil, Akantan jím postřílel zbytek biotů. Poslední pytlák prosil o slitování, ale žoldnéři ho nemohli nechat žít. Akantan ho zabil výstřelem z plazmového kanonu. Pak žoldnéři opět rozmístili falešné důkazy a Korag si ošetřil zranění. Nasedli do auta a vrátili se ke vstupní bráně.

Zde na ně již čekali skřetí strážci, měli s sebou i kněze. Sdělili, že sledovali postup žoldnéřů pomocí kamerového systému. Viděli tak, že žoldnéři v lese šířili temnou korupci. Žoldnéři vysvětlili, že neměli tušení, že sérum způsobuje korupci. Vědec, který jim ho předal, to ale musel dobře vědět. Zjevně je to stoupenec Temnoty. Kněz žoldnéře prozkoumal a usoudil, že zkorumpovaní nejsou. Zdálo se tedy, že mluví pravdu. Strážci ale s žoldnéři měli další problém – zabitá zvířata. Žoldnéři se hájili, že neměli na vybranou. Snažili se nebezpečná útočící zvířata paralyzovat, ale dost dobře to nešlo. Ostatním zvířatům potom raději unikli. Strážci ale byli rozzlobení, protože žoldnéři nevyzkoušeli další možnosti, například zvířata zaplašit. Všichni místní griffini, až na jednoho, jsou mrtví – populace se tedy dala považovat za vyhynulou. Strážci prohlásili, že sekundární úkol nebyl splněn. Žoldnéři na to nic nenamítali. Strážci jim zaplatili za splnění primárního úkolu, ale řekli jim, že na stanici je už nechtějí nikdy vidět.

Nakonec dodali, že pošlou špiona na měsíc Hive-XXIII, protože tam evidentně bují temná korupce. Loď žoldnéře odvezla zpět na Anthares. O pár dní později žoldnéři zachytili zprávu, že na Hive-XXIII vypukla válka gangů. Navíc tam okolní říše vyslaly vojáky, aby vykořenili Temnotu. Vědec Ronald Martin se podle očekávání už neozval.






Shrnutí
Mise trvala přibližně 5 hodin (plus 3 dny cesta), hra trvala něco málo přes 3 hodiny. Lord Eliphas si vytvořil mapu a události náhodně losoval. Některé se mohly opakovat (např. setkání se zvířaty), jiné byly jednorázové. Naštěstí jsme dokázali většinu zvířat snadno překonat bez boje, ale to jen díky tomu, že naše postavy získaly vozidlo.