Velký správní úřad

Zápletka
Rok: 13-694 (12 let po misi „Záchrana vicekrále“)

Dvanáct let pobýval tým Inferilagus na vesmírné stanici Anthares, aniž by přijal nějakou zakázku. Za tu dobu sem přišly stovky uprchlíků ze všech koutů galaxie, aby se zde skryli před silami Temné ruky. Tým Inferilagus je na stanici nechal žít, potřeboval totiž někoho, kdo bude udržovat zdejší systémy funkční. Nakonec ale žoldnéřům začaly peníze opět docházet, takže vyslali zprávu, že zakázky opět přijímají. Zanedlouho poté na stanici přistála civilní dopravní loď. Přiletěla s ní Teria Hako, úřednice z Velkého správního úřadu na planetě Konnex IX, která patří Papežství Snow-white.

Teria vysvětlila, že úřad je ovládán uctívači bohyně Nelevry, což jsou přísní byrokraté. Je tam vyřizována byrokracie z několika soustav, ale pár měsíců se v tamním archivu záhadně ztrácejí lidé… tedy alespoň její spolupracovnice Lonara, vrchní archivář Daligron a několik lidí, o kterých slyšela. Je to velmi znepokojivé a mezi zaměstnanci se šíří strach a paranoia. Teria se snažila hledat je sama, ale někde v suterénu 43 začala bloudit. Měla podivné vidiny, dostala strach a raději se vrátila.

Ředitel úřadu Bantar Kantar (fanatický uctívač Nelevry) věc neřeší, podle něj se nikdo nepohřešuje. Ztracení pracovníci prý nejspíš prostě nepřišli do práce. Teria mluvila s policí, která ji ale sdělila, že nemá čas toto řešit, protože má na práci důležitější věci. Pravdou je, že planeta má poslední dobou nějaké problémy s bezpečností. Úřad je ale velmi dobře zabezpečen, je to jedna z nejdůležitějších budov na planetě. Té by nemělo nic hrozit. Teria tým požádala, aby našel Lonaru a Daligrona, zjistil, co je důvodem ztráty lidí a přinesl důkaz, který by mohla dát policii. Pokud to bude možné, tým by také měl zabránit dalším ztrátám.

Luna Morgana kontaktovala své známé špehy a pověřila je, aby infiltrovali do Velkého správního úřadu a prohledali suterén 43. Po osmi dnech se špehové ozvali, že do budovy nejde proniknout. Je moc dobře zabezpečená. Nicméně zjistili, že planeta se potýká s bezpečnostní hrozbou – nějaká Černá říše sem vyslala komanda a agenty, kteří provádějí různé útoky a sabotáže. Špehům toto nepřišlo nijak zvláštní, protože mezi Černými a Bílými říšemi panuje tradiční nepřátelství.

Luna Morgana, Bardon a Gor-Maa tedy vyrazili na cestu v lehkém runaboutu Chariot of Outcast. Teria Hako letěla s nimi, aby se do Velkého správního úřadu vůbec mohli dostat.

Mise
Po čtyřech dnech letu dorazili k planetě. Po přistání Teria odvedla žoldnéře do Úřadu. Byla to obrovská budova, tři kilometry vysoká a tři kilometry hluboká. Teria vyplnila potřebnou byrokracii a opatřila žoldnéřům visačky, které jim dávaly povolení pohybovat se volně po celém Úřadu. Luna a Bardon hned vůči tomuto místu cítili odpor – byli uctívači boha chaosu Yusinyra, zatímco zde bylo místo, kde měla převahu bohyně řádu Nelevra. Teria zavedla žoldnéře do kanceláří Lonary a Daligrona, obě se nacházely v suterénu 15. Žoldnéři je chtěli prohledat, aby získali nějakou první stopu.

Gor-Maa a Luna vešli do kanceláře Lonary a Bardon do kanceláře Daligrona. Gor-Maa se porozhlížel kolem, zatímco Luna se snažila proniknout do Lonařina počítače. Technologie Bílých říší byla na galaktické poměry velmi primitivní, což přinášelo i určité komplikace. Počítač se nejdříve zasekl, takže ho Luna musela znovu zprovoznit, což zabralo čas. Pak s pomocí svého automatona prolomila heslo a pročetla si zprávy. Poslední zprávou, na kterou Lonara odpověděla, byl příkaz, aby do suterénu 52, do místnosti 327, odnesla jistý spis. Luna potom z počítače smazala všechna data, aby zde způsobila trochu chaos. Bardon zatím prohledával kancelář Daligrona, ale nenašel nic zajímavého. Tak alespoň zpřeházel všechny papíry na jeho stole. Když všichni tři vyšli ven na chodbu, Teria se jich zeptala, co zjistili. Luna ji sdělila, kam Lonara naposledy šla. Teria však nechtěla žoldnéře doprovázet, na to se moc bála. Vrátila se do své kanceláře v suterénu 15, do místnosti 156. Žoldnéři se tedy vydali výtahem do suterénu 52.

Když výtahem míjeli suterén 43, kabina se mírně zatřásla. V suterénu 48 si v kabině všimli podivného jevu – kabina byla na jednom místě mírně deformovaná, ale jednalo se spíš o optický efekt než o skutečné poškození. Luna naslouchala, jestli neuslyší něco zvláštního, ale nic neslyšela. Když dorazili do suterénu 52, hned viděli, že chodba před nimi je plná podobných deformací. Vůbec netušili, co to může být. Bardon si nasadil plynovou masku, protože měl podezření, že se jedná o efekt nějakého halucinogenního plynu. Ale ani potom deformace nezmizely. Bylo to skutečné. Gor-Maa navrhl udeřit do jedné té deformace zbraní. Bardon se proti ní rozpřáhl svým multi-drtičem a udeřil. Krystalové hlavice jeho zbraně pronikly do deformace a vyrazily z jiné deformace v jiné části chodby. Žoldnéři nyní měli potvrzeno, že se jedná o nějakou prostorovou anomálii.

Gor-Maa do ní hodil svého homunkula. Homunkulus vypadl z druhé anomálie, byl v pořádku. Prohodil ho tedy anomálií zpět na původní místo. Fungovalo to. Anomálie byla příliš malá na to, aby prošlo skrz něco většího. Bardon zašel do jedné z kanceláří a telefonem zavolal technickou údržbu. Sdělil jim, že se tu rozbil jejich teleportační systém. Údržbář mu ale řekl, že budova žádné teleportéry nemá. Žoldnéři pokračovali dál do místnosti 327. Ze zdi sebrali evakuační plán budovy, který jim posloužil jako mapa. Dostali se do chodby, jejíž konec byl postižen silnou anomálií – prostor se fraktálově rozpadal. Gor-Maa do anomálie posvítil laserovým zaměřovačem své zbraně. Paprsek se též fraktálově rozpadl, ale nic zvláštního se nestalo. Luna se zaposlouchala, ale neslyšela žádné podezřelé zvuky. Gor-Maa tedy do anomálie poslal homunkula. Přikázal mu, aby našel místnost 327. Homunkulus se v pořádku vrátil po 15 minutách a zagestikuloval, že ji našel. Žoldnéři tedy vyrazili kupředu, do anomálie. Fraktálově se rozpadli, ale jak šli dál, zase se složili zpět. Chodba na druhé straně byla opět normální. Když dorazili do místnosti 327, všimli si, že zpoza rohu vychází další prostorová anomálie – vlnění přicházející v pravidelných impulzech. Luna to šla prozkoumat. Zjistila, že vlnění vychází ze schodiště, ze spodních podlaží.

Místnost 327 byla zamčená, Luna dveře rozrazila sekyrou. Uvnitř byl obyčejný archiv, nikdo tu nebyl. Luna opět prozkoumala počítač. Spis, který Lonara měla přinést, tu byl. To znamenalo, že sem úspěšně přišla… ale už se nevrátila. Luna v počítači změnila hesla, aby opět způsobila menší chaos. Bardon využil své stopařské zkušenosti a začal hledat stopy. Na podlaze si všiml otisků dámských bot. Vedly dovnitř a zase ven, směrem ke schodišti. Žoldnéři po nich šli. Stopy vedly o tři podlaží níže. Jak žoldnéři sestupovali, prostorové deformační vlny měly stále větší frekvenci. Přišli do chodby, kde stopy končily v kaluži slizu. V tu chvíli žoldnéři zaslechli kroky v chodbě, odkud přicházelo to vlnění. Připravili se na boj. Uslyšeli, jak něco rozbilo dveře. Luna položila laserový plot, aby jim chránil záda, a žoldnéři se vrhli kupředu, do chodby. Z místnosti, jejichž dveře byly rozbité, se na ně vrhl jakýsi zuřivý humanoid. Rychle poznali, že je to mutant. Očividně se jednalo o člověka, zdejšího pracovníka. Vrhl se ně svými velkými pařáty. Luna ho ale pohotově zastřelila. Žoldnéři potom prohledali kancelář, ze které mutant vyrazil, ale nic zvláštního v ní nebylo.

Luna použila zdejší telefon a zavolala opět technickou údržbu, že tu pobíhal mutant. Údržbář ji ale nevěřil. Gor-Maa mutantovo tělo rozložil na chemické a biologické látky, které si ponechal pro účely výroby drog a jedů. Bardon čichem zachytil stopu onoho mutanta. Žoldnéři šli směrem, odkud mutant přišel. Byl to stejný směr, odkud přicházelo ono vlnění. Jak postupovali chodbou, vlnění mělo stále vyšší a vyšší frekvenci, až celý prostor silně vibroval. Vše ale bez jediného zvuku. Dorazili ke dveřím. Luna před dveře postavila palpost, aby mohl střílet na kohokoliv, kdo za nimi bude stát. Dveře pak rozbila sekyrou. Žoldnéři opatrně vstoupili dovnitř. Byl to další archiv. Na stole však stála podivná krychle, která se neustále fraktálově rozpadala. Celý prostor kolem ní se vlnil a deformoval. Luna sice měla jisté zkušenosti s neznámou technologií, ale nedokázala přesně určit, co to je. Nebyla si jistá, jestli je to technologie nebo magie.

Bardon do krychle strčil tužku, která se fraktálově rozpadla. Když ji vytáhl, byla zase v pořádku. Ať už byla krychle cokoliv, nebyla nebezpečná. Žoldnéři se tedy rozhodli, že ji vezmou s sebou. Nechali homunkula, aby ji nesl. Gor-Maa místním telefonem zavolal policii. Sdělil ji, že našli podivný předmět. Policie řekla, aby ho přinesli. Nyní musela řešit jiné problémy, takže se tím nemohla blíže zabývat. Žoldnéři se tedy připravili na odchod. Šli tentokrát po schodech. Nechtěli riskovat, že deformace z krychle nějak poškodí výtah. Náhle proti nim vyrazila skupina deseti ghúlů. Byli to sice přeměnění zaměstnanci, ale byli vyzbrojeni puškami. Jejich konstrukce byla klasická, z Bílých říší. Bardon vyrazil na zteč proti nim a snadno je multi-drtičem pobil. Krev, sliz, končetiny a vnitřnosti byly všude. Hlavu jednoho ghúla si vzali jako důkaz pro policii. Nesl ji Lunin automaton. Gor-Maa pak mrtvá těla rozložil na látky, které si nechal. Žoldnéři vyšli o několik podlaží nahoru, kde si odpočinuli. Bylo jim jasné, že se zde rozšířila korupce Temného boha Mutanotha.

Bardon našel pachovou stopu těch ghúlů a tak ji žoldnéři následovali. Vyšli o pět podlaží výše, do chodby, až k zavřeným dveřím. Luna se zaposlouchala, ale nic neslyšela. Před dveře pro jistotu stejně postavila palpost. Žoldnéři pak vtrhli dovnitř, dveře zamčené nebyly. Byl tu sklad, všude byly krabice. Krabice byly sice prázdné, ale z nápisů bylo jasné, že uvnitř byly uloženy zbraně a munice. Bardon opět hledal stopy na podlaze. Našel jich mnoho – směřovaly do této místnosti a zase ven, na všechny strany. Náhodně zvolil jednu sadu stop a žoldnéři se po nich vydali.

Stopy je dovedly do dalšího archivu. Luna uslyšela, že uvnitř někdo je. Slyšela mluvení, ale bylo příliš tiché. Před dveře opět postavila palpost. Gor-Maa vstoupil dovnitř jako první a rychle zjistil, že v zadní části místnosti jsou tři mutanti. Kolegům dal signál. Luna vstoupila hned po něm, se zbraní připravenou. Bardon rovnou vyrazil na zteč a jednoho mutanta snadno zabil. Gor-Maa chtěl vystřelit ze své harpunovnice (harpunové brokovnice), ale zbraň se zasekla. Luna spustila palbu ze své kontinuální disperzní pušky. Paprsek jednoho mutanta rozložil na energii. Bardon pak zaútočil na zbývajícího a multi-drtičem ho rychle zabil. Když bylo po všem, Luna opravila Gor-Maaovu zbraň.

Bardon našel další pachovou stopu – patřila mutantovi… a také normálnímu člověku. Rychle po té stopě vyrazili. Stopa je zavedla před dveře, kde Luna opět raději postavila palpost, i když zatím tu nebyl ani jednou potřeba. Dveře byly zamčené, tak je Luna rozrazila sekyrou. Byla to obyčejná kancelář, ale pozornost žoldnéřů hned upoutal člověk visící ze stropu, obalený slizem. Gor-Maa poručil homunkulovi, aby zjistil, jestli je stále naživu. Sám na ten sliz sahat nechtěl. Homunkulus zagestikuloval, že člověk je živý, ale v bezvědomí. Homunkulus ho pak ze slizu osvobodil, byl to nějaký muž. Gor-Maa ze svých látek namíchal probouzecí drogu, kterou muži podal. Ten se ihned probudil, ale byl zmatený. Představil se jako nižší archivář. Řekl, že mutanti odnášejí lidi do jedné místnosti. Jeho ale nechali tady, protože je něco vyrušilo. Žoldnéři vzali archiváře s sebou, aby jim ukázal onu místnost. Archivář šel rád, protože sám tu zůstat nechtěl. Zavedl je k místnosti.

Luna opět raději připravila palpost. Dveře byly odemčené, kancelář ale byla potemnělá. Jediné světlo vycházelo z lampy na stole, za kterým seděla osoba v plášti. Tvář ji zakrýval stín kápě. Osoba četla jakousi knihu. Gor-Maa vstoupil jako první a na osobu zavolal. Ta na něj pohlédla, vstala a sundala si plášť s kápí. Byl to muž, těžce zmutovaný. Pažemi se chopil pušky, zatímco jeho další končetiny byly vyzbrojeny pařáty. Byl připraven na boj. Bardon mu nechtěl dát šanci – rychle na něj zaútočil. Zranil ho, ale protivník se stále držel. Mutant na Bardona zaútočil pařátem, ale ten mu uhnul. Než mutant stačil udělat něco dalšího, Luna ho zasáhla disperzní puškou. Mutant konečně padl na zem a částečně se rozložil na energii. Byl mrtvý. Luna se archiváře zeptala, kdo ten mutant byl. Archivář si prohlédl jeho tvář, která stále měla lidské rysy. Poznal, že je to jeho nadřízený, Daligron.

Žoldnéři prohlédli knihu. Byla psána znesvěceným písmem a pokryta temnými symboly Mutanotha. Bylo zjevné, že byla zdrojem silné korupce. Raději do ní tedy příliš podrobně nenahlíželi. Museli ji vzít s sebou, Gor-Maa ji vzal. Žoldnéři se poté archiváře zeptali na Lonaru. Řekl, že ji viděl. Pronásledovali ji mutanti někam do nižších podlaží. Luna zavolala kancelářským telefonem Terii a dělila ji, že našli Daligrona, ale museli ho zabít. Bardon našel Lonařinu stopu, podle informací od archiváře. Žoldnéři po ní vyrazili, archivář šel s nimi.

Stopa je zavedla o 12 podlaží níže, před místnost, kterou hlídali dva ghúlové. Luna za roh postavila palpost a Gor-Maa ghúly přilákal. Ihned se zuřivě vrhli kupředu. Hned jak vyběhli zpoza rohu, palpost měl střílet. Ale nestřílel, protože se zasekl. Gor-Maa tedy pohotově vystřelil z harpunovnice a zabil oba najednou. Z místnosti v tu chvíli vyběhlo dalších dvacet ghúlů a běželo přímo na ně. Luna akorát stačila opravit palpost, takže ten mohl konečně spustit palbu ze svého rotačního granátometu. Vystřelil salvu kumulativních granátů, které roztrhaly dva ghúly. Ostatní začali ihned střílet z pušek, ale nikoho netrefili. Gor-Maa tedy opět vystřelil z harpunovnice a všechny skolil.

Vchod do místnosti už nebyl nikým bráněn. Luna ale zaslechla, že uvnitř někdo stále je. Postavila tedy za roh laserový plot, přímo před palpost, a do půli chodby položila plazmovou nálož. Pak hlasitě zavolala, aby nepřátele uvnitř místnosti vylákala ven. Vyběhlo dvacet mutantů. Jejich těla měla vytvořený krunýř, takže byla lépe chráněna. Jakmile míjeli nálož, Luna ji odpálila. Výbuch ale žádného mutanta nezabil. Jakmile vyběhli zpoza rohu, Bardon po nich hodil ruční disperzní granát a Luna vystřelila z disperzní pušky, obojí ale bez úspěchu. Pouze Gor-Maaovi se podařilo pár mutantů zastřelit harpunovnicí.

Část mutantů se vrhla na žoldnéře svými pařáty, ovšem v cestě jim stál laserový plot. Paprsky několik mutantů rozřezaly, ostatní prošli skrz. Dávka granátů z palpostu je však rychle roztrhala. Druhá část mutantů zahájila palbu z pušek. Používali protipancéřovou munici, takže mohli žoldnéře více ohrozit. Bardon házel další disperzní granáty, Gor-Maa a Luna stříleli, ale mutanti stále odolávali. Luna tedy vypnula laserové pole a udělala tak Bardonovi volnou cestu pro zteč. Mutanti to pochopili a soustředili na Bardona palbu. Bardon ji ale ustál, přiběhl k nepřátelům a udeřil do nich. Žádného mutanta ale překvapivě nezranil, jejich krunýře to ustály. Zuřivá Luna se na mutanty vrhla také bojem zblízka, svojí sekyrou. Gor-Maa pokračoval ve střelbě, ale vše se zdálo marné. Pak se ale ke slovu dostal opět palpost a zbylé mutanty postřílel. Kumulativní granáty jejich krunýře snadno prorazily.

Bylo po všem. Celá chodba byla poničená od explozí, harpun a disperzních paprsků. Žoldnéři si odpočinuli a zkontrolovali svůj stav. Žádná zranění – ani archivář, který se držel celou dobu opodál. Šli prohlédnout tu místnost. Uvnitř byla spousta lidí visících ze stropu, zalepených ve slizu. Homunkulus a Luna začali sliz odstraňovat, což nějaký čas zabralo. Celkem tu bylo 41 lidí, z toho šest v bezvědomí. Gor-Maa je probudil a vyšetřil. Nikdo nebyl zraněn. Žoldnéři mezi lidmi našli Lonaru. Luna opět použila zdejší telefon a informovala Torii o výsledku.

Žoldnéři odvedli všech 42 zachráněných pracovníků do přízemí. Cestou nenarazili na žádné další protivníky. Pak šli rovnou na policejní stanici, aby odevzdali hlavu ghúla, jako důkaz Mutanothovy přítomnosti, a také krychli a temnou knihu. Policie prozkoumala knihu a zjistila, že je zjevně příčinou korupce. Číst v ní bylo velmi nebezpečné, takže byla prozatím umístěna do trezoru. Místní kouzelník sdělil, že není jisté, jestli je krychle magická nebo technologická. Zjevně má schopnost deformovat prostor a vytvářet jakési portály. Její plný potenciál bude dále zkoumán. Jak se kniha, krychle a krabice se zbraněmi dostaly do úřadu, nebylo dosud známo. Policie ale sdělila, že to bude vyšetřovat – Bantar Kantar má hodně co vysvětlovat.

Žoldnéři dostali od Terie zaplaceno za splnění všech úkolů (ztracené osoby nemuseli přivést, stačilo je jen najít, což udělali) a potom se vrátili na Anthares.






Shrnutí
Hra trvala přibližně 4 hodiny, mise trvala přibližně 16 hodin (prohledávání, stopování a procházení spletitými chodbami zabralo nejvíce času). Zápletku jsem sestavil podle obecných návrhů, které mi sami hráči před hrou sdělili. Prostředí bylo vlastně dungeon, ale hráli jsme to bez mapy – řekl bych, že docela úspěšně.