Mezi rouhači a fanatiky

Zápletka
Rok: 686-XIII (dva týdny po misi „Dračí vejce“)

Černá říše Onyxhold si najala žoldnéře Bramba Pytlíka a Khamkiura, aby odhalili záměry sekty Soulless Daggerbound. Tato sekta byla založena odpadlíky z Onyxholdu a jistou skupinou carinských mystiků. Sekta k dosažení svého tajemného cíle využívá pokročilou technologii Černých říší v kombinaci s nadpřirozenými silami. Žoldnéři musí do sekty proniknout a zjistit, čeho chce dosáhnout a zdali to ohrožuje záměry Černých říší. Sekta sídlí na malé tropické tabule Narhanix, která byla do této doby považována za bezvýznamnou a není proto nijak zmapována. Sekta je v konfliktu se sektou Fateguard, fanatickými uctívači bohyně Iskie. Ti ji podezřívají z korupce Temnotou. Vedlejšími úkoly jsou eliminace vůdce sekty Fateguard a potvrzení či vyvrácení jejího podezření.

Mise
Žoldnéři se nalodili na éterickou oceánskou loď patřící Onyxholdu. Její kapitán věděl o břehu, kde se dá bezpečně přistát. Loď bude na žoldnéře čekat, aby je mohla z tabuly zase odvést. Brambo si s sebou vzal svého ochočeného griffina Hodnýho.

Pátý den plavby za žoldnéři přišel muž, jeden z pasažérů, s důležitou informací o této misi. Řekl jim, aby přišli za ním do kajuty. Žoldnéři za ním tedy šli. Když přišli, rovnou jim řekl, že je v kontaktu s Fateguard a když mu nedají peníze, tak sektě vyzradí, co se na ni chystá. Žoldnéři se ale nenechali vydírat (stejně tolik peněz neměli) a zaútočili na něj. Došlo ke krátkému boji, během které nikdo nebyl zraněn, jen kajuta byla poničena. Muž se poměrně rychle vzdal. Žoldnéři nyní chtěli peníze po něm, ale žádné neměl. Na místo dorazil kapitán, který chtěl vědět, co se tu děje a proč je kajuta poničená.

Žoldnéři mu vše vysvětlili a zeptali se ho, kdo ten muž je. Kapitán ho neznal, ale slíbil, že ho prověří. Muž byl zatím uvržen do palubního žaláře a žoldnéři se vrátili do svých kajut. Po dvou hodinách kapitán přinesl vysvětlení: je to jistý politik Onyxholdu, který se o této misi dozvěděl a rozhodl se, že na ní vydělá a možná získá i nějaký vliv. Dle jeho deníku, který měl ve své kajutě, považoval žoldnéře za slabé a snadno vydíratelné. Žoldnéři kapitánovi řekli, aby muže držel celou dobu pod zámkem, aby se nemohl nijak spojit s Fateguard a varovat je. Kapitán řekl, že nakonec bude předán vládě.

Za dalších sedm dní loď dorazila k tabule. Přirazila k jejímu okraji, který byl v tomto místě tvořen písčitou plání. Brambo sednul na griffina a vzlétl, aby prozkoumal okolí. Z jedné strany byla džungle a z druhé strany skály. Ve skalách viděl nějaké otvory, ale žádné známky civilizace. Žoldnéři se rozhodli, že půjdou do skal. Po třech hodinách cesty zaslechli skřeky. Zaútočili na ně dva griffinové. Khamkiur jednoho zranil střepovým šípem a Brambo ho dorazil svým adamantiovým bičem. Druhého pak Khamkiur zabil tavicím tesákem – jeho žhnoucí čepel griffina napůl spálila.

Žoldnéři si dali krátký odpočinek, během kterého snědli opečené části griffina, zatímco zbytek mršin sežral Hodnej. Brambo poté nasedl na Hodnýho a opět vyletěl na průzkum. Zjistil, že skály dál končí a za nimi je poušť. Ve skalách spatřil hnízda griffinů (nyní už opuštěná) a také jednu jeskyni. Žoldnéři se rozhodli, že k té jeskyni půjdou a prozkoumají ji. Cesta trvala dvě hodiny.

Uvnitř jeskyně našli kosti různých zvířat a také jednu čerstvou mrtvolu canira. Náhle na ně zaútočilo deset velkých škorpionů. Brambo se je snažil rozdrtit svým dřevcovým kladivem, ale rozbilo se mu. Khamkiur na ně zaútočil svým tesákem a úspěšně je rozsekal a spálil. Žoldnéři si dali zase odpočinek a pak prohledali mrtvého canira. Nezdálo se, že by ho zabili ti škorpioni. Canir měl u sebe rozbité zbraně, dopis a také dýku. Byla to nejspíš rituální dýka: byla z adamantia a ozdobena mnoha ornamenty, které připomínaly půdorys nějaké stavby. V dopise stálo, že je členem sekty Soulless Daggerbound a že možná nepřežije noc. Prý za jeho smrt může sekta Fateguard. Svým společníkům vzkázal, aby se vrátili do Modrého oka a připravili se na jeho obranu. Canir měl u sebe čutoru s vodou, kterou si Brambo vzal, protože sám žádnou neměl. Brambo se snažil opravit své rozbité kladivo, ale oprava se nepovedla. Kladivo bylo nevratně rozbité.

Brambo se opět vydal na letecký průzkum oblasti. Po chvíli v poušti zahlédl dvě zajímavá místa: oázu a za ní kaňon. Oáza byla vzdálená asi 10 kilometrů od jeskyně. Žoldnéři se k ní vydali, cesta trvala dvě hodiny. Začalo se stmívat. Jak se přiblížili, spatřili, že oáza je obklopena palisádou z kůlů, a že k nim vyrazila skupina půlčíků. Jeden z nich byl kněz, další dva byli ozbrojení. Bylo jasné, že to jsou členové sekty Fateguard. Kněz chtěl vědět, co tu žoldnéři chtějí. Brambo řekl, že chtějí jen vodu, ale kněz řekl, že oáza Modré oko nyní patří jim. Khamkiur tedy řekl, že sem přišli, protože je to jejich osud. Předpokládal, že Fateguard jakožto uctívači Iskie budou chápat význam osudu. Mělo to efekt. Kněz od žoldnéřů požadoval pomoc – i sekta Fateguard chtěla zjistit, o co sektě Soulless Daggerbound jde. Podařilo se jim zajmout jednoho canira, člena této sekty. Ostatní se rozutekli poté, co Fateguard zabili jejich vůdkyni. Zajatec ale nehodlal promluvit. Brambo se kněze zeptal, jestli je tu vůdcem, ale kněz odpověděl, že vůdcem je velekněz Roglan.

Žoldnéři se nechali přivést za zajatcem. Canir byl evidentně podroben mučení. Brambo se raději pomodlil k Anrugezovi, aby byl chráněn před božskou mocí – pro jistotu. Zajatec chtěl vědět, proč jsou žoldnéři tady a co chtějí. Bylo mu jasné, že nepatří k sektě Fateguard. Brambo mu ukázal rituální dýku. Canir řekl, že ta dýka patří členům jeho sekty. Každý takovou má. Fateguard je v noci napadli a zabili jejich vůdkyni Soralii. Ostatní utekli, ale chystají se vrátit a oázu dobýt zpět. Jestli žoldnéři chtějí vědět více, mají prý od sekty Fateguard získat dýku, která patřila Soralii. Touto dýkou se mají oba trochu říznout, čímž získají odpovědi.

Žoldnéři tedy šli za knězem a požádali ho, aby jim dal tu dýku. Kněz ji tedy přinesl, vypadala podobně, jako ta první. Žoldnéři chtěli odnést dýku k zajatci, aby u něj mohli provést ten rituál, mimo dohled Fateguard. Kněz ale šel s nimi, což byl trochu problém. Brambo dýku vzal a předstíral, že s ní canirovi vyhrožuje. Při tom se sám záměrně říznul. Náhle se mu udělalo nevolno a upadl do bezvědomí. Khamkiur mu vytáhl dýku z ruky a prohlížel ji, jestli náhodou není otrávená. Kněz po něm chtěl, aby se řízl také – zjevně je to moc dýky. Khamkiur byl však nedůvěřivý a žádal, aby se kněz řízl jako první. Ten to tedy udělal a ztratil vědomí. Khamkiur viděl, že to nebyla žádná lest Fateguard a řízl se také.

Všichni tři se náhle probudili na nádvoří jakéhosi kovového paláce. Palác levitoval v nicotě, obklopený mlhou. Všichni tři byli velmi zmateni. Kněz se náhle rozzuřil, považoval to za nějakou past. Vzal svoji kněžskou hůl a zaútočil na žoldnéře. Nejdříve napadl Bramba, Khamkiur po něm vystřelil z luku, ale minul. Rychle tedy tasil bleskový kord a vrhl se na něj. Po chvíli do něj kord úspěšně zabodl a kněz se rozplynul. Hned potom se ozval smích nějaké ženy. Mlha se začala pohybovat a nabírat tvar canirské ženy. Žoldnéři ihned pochopili, že je to Soralia. Ta je přivítala, protože poznala, že to nejsou členové Fateguard. Žoldnéři se jí vyptávali, co je toto za místo.

Soralia vysvětlila, že sekta Soulless Daggerbound, přesněji řečeno její canirská část, dříve uctívala boha Xima. Chtěli plnou nezávislost smrtelníků nad bohy: po smrti nechtěli jít do Nebe, Pekla ani Prázdnoty. Spojili se tedy s odpadlíky z Onyxholdu a využili jejich pokročilých znalostí alchymie. Společně vytvořili tyto dýky, do kterých po smrti přešla jejich mysl, zatímco duše odešla bohům. Ornamenty na dýce představují nákres imaginárního paláce, ve kterém mysl žije. V každém paláci každé dýky je uchována jedna mysl, sekta ale chce dosáhnout toho, aby byly dýky propojené a mohly se navštěvovat. Rituál prolití krve je možnost, jak smrtelník může mysl zemřelého navštívit. Žoldnéři pochopili, že tato sekta není zkorumpovaná Temnotou, protože se snaží uniknout i před ní. Soralia to potvrdila. Žoldnéři se ptají, jak se dá z dýky uniknout. Soralia jim řekla, že stačí skočit z okraje paláce do nicoty.

Žoldnéři to tedy udělali. Následně se probudili zpět ve svých tělech. Kněz ovšem byl mrtvý. Žoldnéři byli evidentně mimo několik hodin. Rozednívalo se a členové sekty Fateguard leželi kolem mrtví nebo umírající. Canirové a lidé sekty Soulless Daggerbound přebrali kontrolu nad oázou. Osvobodili také zajatého canira. Ten svým společníkům řekl, aby žoldnéře ušetřili. Řekl, že velekněz Roglan a jeho strážci utekli kamsi do kaňonu. Sekta Soulless Daggerbound nyní musela oázu rekonstruovat. Dýky byly vráceny do zdejší krypty, kam patřily. V kryptě bylo mnoho výklenků, ve dvaceti z nich byly dýky – to byli členové sekty, kteří dosud zemřeli.

Žoldnéři vyrazili do kaňonu, aby dopadli Roglana a ostatní. Byl dva kilometry daleko. Brambo nasedl na Hodnýho a letěl napřed, zatímco Khamkiur šel po svých. Když konečně dorazil, Brambo už prohledával kaňon. Náhle se z jeskyně ozval zvířecí křik. Vyletěla z ní pětice kokatrisů. Khamkiur se okamžitě schoval. Kokatrisové vyrazili na Bramba, který byl stále ve vzduchu. Útočili na něj, ale on po nich švihal svým adamantiovým bičem. Khamkiur zatím střílel ze svého felirského luku střepové šípy a jednoho úspěšně zabil. Jeden z kokatrisů však Bramba paralyzoval svým pohledem. Hodnej cítil, že jeho jezdec se přestal hýbat, a slétl na zem.

Khamkiur střílel z úkrytu dál, ale jeho luk se rozbil. Kokatrisové ho hledali, ale marně. Khamkiur na sobě měl kamufláž. Měl nyní jedinou šanci – opravit luk a postřílet zbývající kokatrise, než se vrhnou na Bramba a snadno ho sežerou. Jenže oprava se nepovedla a luk už byl nepoužitelný. Khamkiur hledal další možnosti, ale moc jich neměl. Náhle na kokatrise někdo spustil střelbu z luků. Byla to skupina pěti canirů ze sekty, kteří právě přišli. Zahnali kokatrise pryč. Khamkiur vylezl z úkrytu a děkoval jim za záchranu. Dali mu canirský luk, který střílel třískové šípy, a odešli pryč. Khamkiur přišel k Hodnýmu, na kterém byl stále Brambo. Khamkiur čekal sedm hodin, než se Brambo z paralýzy konečně probral.

Společně pak přemýšleli, co dál. Velekněz už musel mít dost velký náskok. Vydali se tedy kaňonem a hledali jakékoliv stopy. Brambo využíval svůj citlivý čich, Khamkiur zase talismany posilující jeho smysly. Po hodině cesty Khamkiur spatřil slabé světlo vycházející z jedné jeskyně. Nenápadně se tam vydal. Plížil se až k jeskyni. Uvnitř byl onen velekněz a čtyři jeho elitní strážci. Měli rozdělaný oheň a připravovali jídlo. Khamkiur se vrátil zpět a mávnul na Bramba, aby zaútočil.

Brambo se přiřítil na Hodným a zaútočil. Velekněz se v panice stáhl do jeskyně, zatímco jeho strážci se dali do boje. Khamkiur, stále ukrytý, začal střílet z luku, ale bez efektu. Brambo provedl zteč, při které zabil tři strážce najednou svým vorpálovým žihadlem. Poslední strážce však přežil. Ukázalo se, že je to velmi schopný bojovník, dokonce Bramba zranil svojí sekyrou. Brambo odložil žihadlo a chopil se štítu a biče a vrhl se na něj znovu. Khamkiur pokračoval ve střelbě z luku, ale bylo to marné. Strážcovo brnění odolávalo. Brambo protivníka nakonec zranil, ale boj ještě nebyl u konce. Strážce si všiml, že odněkud létají šípy a začal hledat skrytého protivníka. Úspěšně ho našel. Khamkiur se tedy už přestal schovávat a vrhl se do boje zblízka. Nepřátelský půlčík udeřil, ale Khamkiur to vykryl. Potom Khamkiur provedl výpad bleskovým kordem a protivníka konečně zabil.

Oba žoldnéři pak přistoupili k veleknězi Roglanovi, který se krčil v jeskyni a modlil se ke svému bohu. Žoldnéři po něm chtěli, aby si zvolil svůj osud – způsob smrti. Roglan je ale neposlouchal. Žoldnéři tedy přemýšleli, jakou smrt mu připraví. Nakonec se shodli na tom, že ho nechají sežrat Hodným. Roglan byl tedy sežrán zaživa, zatímco jeho hlavu si Brambo vzal jako důkaz, že je mrtvý.

Žoldnéři se potom vrátili do oázy a ukázali hlavu Roglana členům sekty. Ti byli rádi. Žoldnéři se potom vraceli známou cestou zpět na okraj tabuly. Když procházeli kolem jeskyně ve skalách, zahlédli caniry, jak se starají o ostatky jejich mrtvého druha. Když žoldnéři nastoupili na palubu, loď odrazila a vydala se zpět. Kapitán sdělil, že se mezitím spojil s vládou Onyxholdu, která plánuje zajatého politika popravit.

Když se žoldnéři setkali se svými zaměstnavateli, předali jim hlavu Roglana a podali jim kompletní hlášení o sektě Soulless Daggerbound. Dostali zaplaceno za splnění všech cílů mise.






Shrnutí
Hra trvala přibližně 3 hodiny, mise trvala přibližně 24 dní (žoldnéři na tabule strávili mimo palubu lodi přibližně 24 hodin). Užitečné zbraně obou postav (kladivo a luk) se během mise rozbily a selhala i jejich oprava. Pro Bramba to nebyl moc problém, protože měl další chladné zbraně. Pro Khamkiura to problém byl, protože to byla jeho jediná střelná zbraň, kterou v tu chvíli navíc potřeboval. V záloze měl ještě ničivé granáty, ale jejich použití bylo riskantní.